Už v srpnu a počátkem září Lukašenko nechal osvobodit třináct lidí, kteří koncem loňského roku demonstrovali proti znovuzvolení staronového prezidenta do nejvyšší státní funkce. Mezi osvobozenými ale není žádný z prominentních běloruských disidentů.

Získat hlasy voličů

Podle ruského i západního tisku je postupné propouštění odsouzených součástí Lukašenkovy taktiky směřující k usmíření se Západem a získání půjček pro strádající běloruskou ekonomiku. Prostředníkem Lukašenkových "námluv" je údajně bulharský ministr zahraničí Nikolaj Mladenov, jemuž měl Lukašenko ještě v srpnu slíbit, že do začátku října omilostní všechny vězněné opozičníky výměnou na obnovení vztahů s Evropskou unií a půjčku dvě miliardy eur.

Běloruská ekonomika čelí od počátku roku hlubokému propadu, který se projevuje divokou inflací a prudkým růstem cen. Příčinou problémů se stalo velkorysé zvýšení platů státních zaměstnanců, jímž si chtěl Lukašenko před prezidentskými volbami získat hlasy voličů. Běloruský diktátor se nyní obává, že propad životní úrovně může rozšířit řady opozice.

Podmíněné tresty

Podle informací prokuratury není mezi propuštěnými žádný z politiků, kteří se Lukašenkovi postavili v prezidentských volbách a do prosincové demonstrace se aktivně zapojili.Mikalaj Statkevič za účast v protestu dostal trest šest let vězení, Dzmitryj Uss pět a půl roku a Andrej Sannikav pět let.

Další dva prezidentští kandidáti Uladzimir Njakljajev a Vital Rymaševski dostali podmíněné tresty. Aljaksej Michalevič před policií uprchl do zahraničí a letos v březnu dostal politický azyl v České republice. Ze 41 odsouzených disidentů je stále ještě sedmnáct lidí ve vězení.