Na čínských sociálních sítích se v uplynulých dnech rozšířilo krátké video, které vyvolalo bouřlivé reakce i vlnu vtipných komentářů. Zachycuje mladou ženu na letišti v Šanghaji, která si musí odstranit make-up poté, co ji automatické skenery obličeje nedokázaly identifikovat. Letištní systém totiž nedokázal spojit její aktuální vzhled se snímkem v pase, a tak byla donucena setřít si líčení, dokud nebude vypadat jako na oficiální fotografii.

Záběry, pořízené pravděpodobně v září minulého roku, ale zveřejněné teprve nedávno, ukazují dívku, jak si pomocí vlhčených ubrousků čistí tvář, zatímco ji žena za kamerou, zřejmě zaměstnankyně letiště, kárá. „Setřete to všechno, dokud nebudete vypadat jako na pasové fotce. Proč jste se takhle nalíčila? Sama si tím zaděláváte na problémy,“ říká důrazně hlas za kamerou. Přesný výsledek incidentu není znám – není jasné, zda se ženě nakonec podařilo projít kontrolou a nastoupit do letadla – ale video se okamžitě stalo virálním.

zdroj: Profimedia.cz

Na internetu vyvolala situace rozporuplné reakce. Někteří se bavili na účet dívky. „To si snad nemyslela, že bude moct chodit po světě s filtrem jako na fotce, ne?“ napsal jeden uživatel s odkazem na to, jak si lidé často upravují tvář na sociálních sítích pomocí digitálních efektů. Jiní se ale ženy zastávali a tvrdili, že už tak vypadala dost zahanbeně, a že nebyl důvod, aby ji úřednice ještě více ztrapňovala kvůli vzhledu. Objevily se i technické námitky.

„I kdyby měla make-up sebevíc, tak přece nemůže být úplně k nepoznání, ne? Nechce to spíš vyměnit zařízení za novější?“ položil si otázku další komentující. Celý incident navíc připomněl podobné případy z minulosti. V jednom z nich mělo několik čínských žen problémy při návratu do vlasti po estetických operacích v Jižní Koreji. Jejich vzhled se změnil natolik, že je po přistání na čínském letišti automatické systémy nerozpoznaly. Musely tak procházet zdlouhavým ověřováním totožnosti a v některých případech se dokonce neobešly bez asistence příbuzných nebo lékařské dokumentace.

Celá situace otevírá širší otázku – jak spolehlivé jsou technologie rozpoznávání obličejů, které se ve veřejném prostoru využívají stále častěji? A měly by být ženy (nebo kdokoli) nuceny přizpůsobit svůj vzhled stroji, nebo by se technika měla přizpůsobit realitě, v níž lidé upravují svůj zevnějšek z různých osobních či kulturních důvodů? V zemi, kde se důraz na fyzický vzhled a digitální identita stávají každodenní součástí života, jde o otázku, která zdaleka nepůsobí pouze úsměvně.