Příběh padesátiletého muže z Nottinghamu na první pohled neodpovídá obvyklým představám o pacientech s vysokým tlakem nebo mozkovou mrtvicí. Byl aktivní, běhal, dbal na životosprávu a vyhýbal se kouření, alkoholu i drogám. Přesto jednoho dne pocítil slabost a necitlivost levé strany těla, nejistotu v chůzi, potíže s polykáním a výpadky řeči. Rodina neváhala a odvezla ho na kliniku, kde lékaři při měření krevního tlaku téměř nevěřili svým očím: přístroj ukazoval hodnotu 254/150 mm Hg. Takové číslo se běžně objevuje jen u pacientů v bezprostředním ohrožení života.

Vyšetření ukázalo mrtvici v talamu, části mozku, která zpracovává smyslové vjemy a koordinuje pohyb. Po nasazení silných léků tlak klesl a muž byl propuštěn domů. Jenže po několika dnech se tlak znovu zvedal a nereagoval na žádnou z postupně zvyšovaných dávek léků. Lékaři byli bezradní – výsledky testů vypadaly normálně, pacient byl jinak zdravý a nic nenasvědčovalo tomu, že by měl rizikové faktory.

Až po týdnech pátrání pacient zmínil zdánlivě nedůležitý zvyk: denně vypil osm energetických nápojů, každý se 160 mg kofeinu. To činilo téměř 1300 mg kofeinu denně – více než trojnásobek doporučeného maximálního příjmu. Teprve tehdy se začaly jednotlivé dílky skládat do obrazu. Lékaři už dříve věděli, že kofein dočasně zvyšuje tlak, ale v takto extrémních dávkách dochází k dlouhodobému přetížení cévního systému. Po vysazení nápojů se pacientův tlak vrátil k normě během několika týdnů. Mozek však škody nezhojil – muž dodnes necítí část levé strany těla. I po osmi letech popisuje trvalou necitlivost v ruce, prstech, chodidle a prstech u nohy.

zdroj: Profimedia.cz

Skrytá rizika energetických nápojů a volání po přísnější regulaci

Případ britského pacienta není ojedinělý. Lékařská literatura zaznamenává celou škálu komplikací spojených s energetickými nápoji: od arytmií přes krevní sraženiny až po krvácení do mozku. Problém podle odborníků není jen v kofeinu samotném. Moderní energetické nápoje se složením podobají spíše chemickým koktejlům než klasické kávě.

Obsahují taurin, který ovlivňuje hladiny vápníku v nervových buňkách, ženšen stimulující metabolismus, a často i guaranový extrakt s dvojnásobným obsahem kofeinu oproti kávovým zrnům. Na etiketách však bývá uvedeno pouze množství takzvaného čistého kofeinu, nikoli kofeinu skrytého v dalších ingrediencích. Spotřebitel tak často vůbec netuší, jakou dávku ve skutečnosti přijímá. V některých nápojích může být až 500 mg kofeinu v jediné porci – množství, které mnohonásobně přesahuje efekt jednoho espressa.

Velké obavy vyvolává také vysoký obsah cukru. Cukr poškozuje cévní výstelku, a pokud se spojí s účinky stimulantů, dochází podle lékařů k ideální půdě pro vznik krevních sraženin. Ty pak mohou putovat do mozku a způsobit mrtvici, i u mladých a jinak zdravých lidí.

Další studie upozorňují, že energetické nápoje významně narušují spánek, což vede k únavě, podrážděnosti, horší koncentraci a zvýšenému riziku úzkostí a depresí. U dětí a dospívajících, kteří po těchto nápojích sahají stále častěji, byla prokázána souvislost s častějšími bolestmi hlavy, žaludečními potížemi a psychickými problémy. Dokonce i vzácná, ale závažná otrava kofeinem se nejčastěji objevuje u mladých dospělých, kteří energetické nápoje kombinují s alkoholem nebo stimulačními drogami.

Odborníci zdůrazňují, že dnešní energetické nápoje jsou mnohem silnější než před deseti lety a jejich účinky jsou systematicky podceňovány. Zatímco některé britské supermarkety v roce 2018 dobrovolně zavedly zákaz prodeje nezletilým, vědci nyní volají po daleko přísnější regulaci – a to nejen kvůli cukru, ale i kvůli kardiovaskulárním rizikům.

Podle nich by se měl důrazněji kontrolovat prodej, omezení reklamy a především zpřehlednit značení, aby spotřebitelé věděli, kolik stimulantů vlastně pijí. Energetické nápoje jsou levné, běžně dostupné a mezi mladými lidmi se těší obrovské popularitě. Jak však připomíná příběh padesátníka, jejich účinky se mohou projevit nečekaně a devastujícím způsobem – i u těch, kteří by jinak patřili mezi nejzdravější část populace.