Příběh, který nedávno otřásl čínskými médii, by mohl být scénářem kriminálního thrilleru. Devatenáctiletý Huang ze Zhanjiangu v provincii Guangdong se zamiloval do sedmnáctileté Zhou, která se předváděla v odhalujících oblečcích a s falešnými značkovými kabelkami. Tvrdila, že pochází z bohaté rodiny s podnikem v Myanmaru, a mladíka lákala na příležitost vydělat jmění. Navzdory varování rodiny se rozhodl odjet s ní – a tím podepsal ortel nad vlastní svobodou. V únoru 2025 spolu odcestovali do Thajska. Na cestě k hranici s Myanmarem však Zhou svého přítele opustila s výmluvou, že musí někoho vyzvednout. Krátce poté Huanga přepadla skupina ozbrojených mužů, kteří mu sebrali doklady i mobilní telefon a odvedli ho do tajného komplexu. „Můj bratr mi jen stačil napsat, že ho odvádějí lidé se zbraněmi. Pak už telefon zmlkl,“ vzpomíná jeho sestra.

Otroctví, mučení a hlad

V zajateckém táboře se Huangův život změnil v horor. Den co den musel sedět u počítače 16 až 20 hodin a podvádět lidi ve jménu gangu. Pokud nesplnil kvóty, následovaly brutální tresty: bití kovovými tyčemi přes záda i hlavu. Během čtyř měsíců zhubl přes 10 kilogramů a utrpěl trvalou ztrátu sluchu. Jeho příběh není výjimečný – mnoho dalších obětí vypovědělo, že v myanmarských podvodných komplexech panuje stejný režim krutého násilí.

zdroj: Profimedia.cz

Ukázalo se však, že Huang je na podvádění lidí naprosto neschopný. Namísto zisků přinášel únoscům jen problémy. Proto se rozhodli požadovat výkupné. V červnu 2025 rodina sehnala 350 000 jüanů (zhruba 49 000 dolarů) a zajistila jeho propuštění. Zachráněný mladík se ale od té doby potýká s nočními můrami, úzkostmi a paranoiou. Stále žije ve strachu, že se peklo zopakuje.

Zrádkyně Zhou před soudem

Zatímco Huang bojoval o přežití, Zhou si užívala dovolenou v Thajsku. Po deseti dnech se vrátila do Číny, kde ji okamžitě zadržela policie. Nyní jí hrozí až desetiletý trest vězení. Podle čínského práva stačí, aby někdo napomáhal telekomunikačním podvodům – i když se jich přímo neúčastnil. Přísné zákony z roku 2016 měly právě podobným praktikám učinit přítrž a Peking aktivně stíhá i své občany, kteří se na podvodech podílejí ze zahraničí. Válka v Myanmaru sice narušila fungování některých podvodných komplexů a umožnila útěk či osvobození řady obětí, jiné tábory však dále fungují. Zločinný byznys s lidmi pokračuje, dokud má přístup ke komunikačním kanálům. Jak varují experti, je morální povinností celého světa tyto kanály nekompromisně přerušovat – protože cena lidského života nikdy nesmí být předmětem smlouvání.