Ládinova smrt přišla v nejhorší dobu, komentují deníky konec teroristy
3. 5. 2011 – 7:34 | Zpravodajství | red
České deníky dnes komentují smrt nejhledanějšího teroristy světa Usámy bin Ládina, který byl zabit při operaci speciálního amerického komanda v Pákistánu. Vesměs se shodují, že jeho likvidace byla důležitá, ale rozhodně neznamená konec války s terorismem.
Lidové noviny ve svém komentáři píšou, že islámští teroristé živého Usámu nepotřebují. Od svého největšího triumfu v roce 2001 byl na útěku a svou síť už dávno operativně neřídil. Proto se taky nadále tak docela nezmění ani americká strategie války s terorismem.
Podle dnešního Práva byla Al-Káida už dávno roztříštěna, takže jednotlivé skupinky teroristů konaly samostatně a hlásily se k ní už jen symbolicky. Smrt bin Ládina ji paradoxně může oživit, varuje autor komentáře. Připomíná, že už čtyři měsíce se arabským světem valí vlna revolucí, v nichž jsou islamisté většinou v pozadí. To by se však po ohlášení bin Ládinovy likvidace mohlo změnit. Tato smrt přišla přišla pozdě a v nejméně vhodnou chvíli, uzavírá list.
Hrozba terorismu nezmizela
Usáma bin Ládin stále představoval silný symbol, což dokládá nejen to, kolik lidí zpráva o jeho zabití potěšila, ale také kolik jí odmítlo uvěřit, míní komentátor Mladé fronty Dnes. Jestli byl však Usáma v posledních letech nejen symbolem, ale i velitelem, jisté není. Jeho vliv začal upadat už dříve, ale hlavní úder přišel před několika měsíci, kdy se vzbouřily miliony mladých frustrovaných Arabů. A právě arabská revoluce může mít nakonec pro úpadek islámského terorismu stejně velký význam jako Usámova smrt, upozorňuje autor.
Komentátor Hospodářských novin se zabývá otázkou, zda se po smrti nejhledanějšího teroristy zmírní bezpečnostní opatření, která dávají policii, armádám a tajným službám možnost sledovat občany způsobem srovnatelným s komunistickým režimem či absolutistickou monarchií. Podle listu se však svět po smrti Usámy bin Ládina do starých kolejí nevrátí. Hrozba terorismu nezmizela, stejně jako nemizí lidská touha ovládat životy těch druhých, nebo do nich aspoň nahlížet.