Kritiku za svůj další výrok o tomto posvátném místě, kde se nemuslimové nesmí modlit, Ben Gvir sklidil i od kolegy z vlády, který vyzval k jeho odvolání. Palestinské teroristické hnutí Hamás v reakci na Ben Gvirovy výroky vyzvalo Palestince k protestům a Jordánsko je označilo za provokaci. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu zopakoval, že status quo Chrámové hory se měnit nebude, informoval dnes server The Times of Israel (ToI).

"Kdybych mohl udělat všechno, co chci na Chrámové hoře, tak by tam už dlouho vlála izraelská vlajka," prohlásil dnes Ben Gvir v armádním rozhlase. Na dotaz, zda by tam postavil i synagogu, odpověděl: "Ano, ano, ano, ano".

Ben Gvir dlouhodobě prosazuje změnu pravidel na Chrámové hoře, která je ve správě jordánské vládní nadace a bezpečnost tam zajišťuje Izrael. Jordánské ministerstvo zahraničí dnes odsoudilo výroky "extremistického a rasistického" ministra a označilo je za "porušení mezinárodního práva a nepřijatelnou provokaci". Ministerstvo také uvedlo, že připravuje podání stížnosti k mezinárodním soudům.

Od nástupu do úřadu ministra v prosinci 2022 Ben Gvir pahorek několikrát navštívil a vždy zopakoval svůj postoj, že i židé by měli mít právo se tam modlit. Muslimové tam mají mešitu Al-Aksá a svatyni Skalní dóm a v minulosti tam stály dva židovské chrámy, pozůstatkem jednoho z nich je Zeď nářků pod pahorkem. Modlení židům na tomto místě ale už v roce 1967 zakázal vrchní rabinát, protože podle něj může být místo rituálně nečisté a není jisté, kde přesně židovská svatyně stála.

Ben Gvira dnes kritizoval i ministr vnitra Moše Arbel, který vyzval Netanjahua, aby ministra národní bezpečnosti odvolal. Arbel varoval, že Ben Gvirův "nedostatek přemýšlení by mohl být zaplacen krví". Jeho výroky označil za "nezodpovědné" a uvedl, že poškozují izraelské snahy o strategickou alianci s muslimskými zeměmi v boji proti Íránu.

Arbel je z ultraortodoxní strany Šas, která kritizuje Ben Gvirovu snahu o změnu pravidel na Chrámové hoře, a podle serveru ToI se mnozí ultraortodoxní židé drží rabínského zákazu nechodit na Chrámovou horu.

Za návštěvu na Chrámové hoře z poloviny srpna kritizoval minulý týden Ben Gvira také šéf izraelské tajné služby Šin Bet Ronen Bar, za něhož se postavil i ministr obrany Joav Galant, který Ben Gvirovo chování označil za ohrožení bezpečnosti Izraele. Bar v dopise premiérovi a ministrům také varoval před narůstajícími násilnosti extremistických židovských osadníků a napsal, že policie nad těmito násilnostmi často zavírá oči.

Násilnosti židovských osadníků na Izraelem okupovaném Západním břehu vzrostly už loni začátkem roku, k čemuž podle některých přispěla i Ben Gvirova rétorika a výroky dalších krajně pravicových vládních politiků. Výrazně ale akce extremistických osadníků zesílily po teroristickém útoku Hamásu na Izrael loni 7. října.