„Obyvatel pod prahem chudoby u nás máme do deseti procent a zatím se to nijak dramaticky nezvyšuje, tak o jedno procento za několik let. Ale zatím ještě neznáme dopady reforem. My totiž máme hodně mezi prahem chudoby, což je padesát procent mediánu příjmů a sedmdesáti pěti procenty mediánu příjmů, kde podle řady sociologií začíná spodní hranice středních vrstev," míní Jan Keller.

Těm, co berou desítku, vezme reforma jeden plat ročně

Připomeňme, že k mediánu mezd dojdeme seřazením zaměstnanců podle výše platů, od nejnižšího až po nejvyšší. A plat zaměstnance, který je přesně ve středu této škály, představuje medián. Ten je v ČR zhruba 21 000 korun.

„My máme dost lidí, kteří berou nějakých deset dvanáct tisíc čistého měsíčně. To totiž nejste pod prahem chudoby, ale nepatříte do středních vrstev. A tady je otázka, jak reformy dopadnou na tuto skupinu obyvatel. Například ekonom odborů Martin Fasman spočítal a tvrdí, že daňová reforma právě lidem, kteří berou deset až dvanáct tisíc měsíčně, vezme ročně téměř jednu výplatu," vyčíslil pro ParlamentníListy.cz sociolog.

S platem dvě stě tisíc nepřijdete o nic. Skandál!

A pokračoval: „Lidem, kteří berou pětadvacet tisíc, vezme daňová reforma zhruba třetinu až polovinu výplaty ročně a lidem, kteří vydělávají třeba dvě stě tisíc korun, naopak reforma vrátí peníze. Budou platit nižší daň, a to zhruba o tolik nižší, že jim to vyrovná zvýšená vydání v důsledku vyššího DPH na potraviny, dopravu, teplo a ty základní věci," vysvětlil Keller.

„Jednoduše řečeno, lidé s dvěstětisícovými příjmy nebudou reformou postiženi vůbec, protože úleva z přímých daní jim vyrovná zvýšené náklady z nepřímých daní, zatímco ti, co berou nejméně, odevzdají státu celou jednu výplatu. To tvrdí Fasman. Mělo by se to přepočítat a ekonomové by se k tomu měli vyjádřit, zda to je či nikoliv pravda. Protože pokud to je pravda, tak je to naprosto skandální," konstatoval sociolog.

V tomto týdnu byly zveřejněny výsledky průzkumu SANEP, podle kterého má dluhy 48,9 procent respondentů. Za poslední rok se prý pak u 58,7 procenta dotazovaných zhoršila finanční situace. Čtvrtina dotazovaných navíc žije od výplaty k výplatě, a nemá tak možnost si jakkoliv naspořit.

Předlužená domácnost splatí dluh za půl roku, pokud nejí

V této souvislosti už dříve Keller pro ParlamentníListy.cz uvedl, že neví o nějakých relevantních výzkumech u nás. „Ale Francouzi mají bezpečně spočteno, že oni mají asi čtyři miliony předlužených domácností. A ten dluh těchto domácnosti je v průměru půlroční výdělek. Tedy kdyby půl roku dávaly všechno jenom na ten dluh, tak by se toho zbavily. Nesměly by jíst, oblékat se a podobně," informoval Keller.

„A podstatné na tom je, že oni mají přesně spočteno, že tři čtvrtiny domácností mají takzvané pasivní zadlužení a jenom jedna čtvrtina je v aktivním zadlužení. Aktivní zadlužení znamená, že člověk je finančně negramotný, něco si chce dopřát, nemá na to, je mu to v tom okamžiku jedno a vezme si půjčku, kterou, kdyby byl při smyslech, by si nikdy nemohl vzít, protože ji nemůže nikdy splatit," přiblížil sociolog ParlamentnímListům.cz.

Nevěřím v negramotnost našich dlužníků

„Ale to je jenom jedna čtvrtina těch případů, zbylé tři čtvrtiny vzniknou tak, že lidé naprosto racionálně kalkulují a pak přijdou tři věci, někdy dokonce v kombinaci: Závažnější nemoc, rozvod a nezaměstnanost. Oni s tím nemohli dost dobře počítat, protože kdyby s tím počítali, tak si nemohou vzít nikdy žádnou půjčku," doplnil Keller s tím, že sice neví, jaký je ten podíl u nás, ale je přesvědčený, že jde o obdobně významný podíl.

„To znamená, že spoustu domácností do toho spadlo ne vlastní vinou, prostě přišlo něco, co oni mohli těžko ovlivnit. A teď je problém, jestliže spousta firem se živí tím, že chce u žáků propagovat finanční gramotnost, což je jistě bohulibé úsilí, tak musí mít na paměti to, že většina našich předlužených domácností je patrně finančně gramotná. Nemám žádný důvod si myslet, že by naši lidé byli v průměru lehkomyslnější, než Francouzi," dodal Keller.

Celý článek na ParlamentniListy.cz