Přestože je létání pozadu u kolibříků naprosto běžným jevem, vědci jej až dosud nikdy podrobně nepopsali. Až teď se to povedlo dvěma odborníkům z Kalifornské univerzity na základě sledování toho, jak kolibříci přijímají kyslík a díky použití vysokorychlostních kamer.

Kolibříci létají pozadu, když se vracejí od květin, z nichž pijí nektar. Podle jednoho z vědců, doktora Sapira, byl nejzajímavějším zjištěním fakt, že zpětné létání spotřebovává podobné množství energie jako létání dopředu, a že oba druhy létání jsou pro kolibříky méně energeticky náročné než vznášení se na místě. Při zpětném létání byli ptáci ve svislejší pozici než při létání dopředu. 

"Tato zjištění jsou velmi pozoruhodná, protože jsme čekali, že zpětné létání bude vyžadovat větší vypětí metabolismu," uvedl doktor Sapir. "Během zpětného letu je tělo ptáka v daleko svislejší pozici. Čekali jsme, že tělo bude čelit daleko silnějšímu odporu a že pták bude muset investovat mnohem více energie, aby ten odpor překonal."