Ve většině zemí je důchodový věk 65 let pro muže i ženy. Jaká je životní úroveň evropských penzistů a jak dlouho pobírají penzi? Ve všech evropských zemích je důchodová politika státu velmi sledovaná i diskutovaná. Vždyť aktivní obyvatelstvo tvoří méně než 60 % a každý šestý Evropan je starší 65 let. Výdaje členských zemí EU na penze činí 14 % HDP. Čeká nás důchod v 67 letech? Ve většině západoevropských zemích EU je důchodový věk 65 let. Ve východní Evropě je důchodový věk prozatím nižší cca. o 3-4 roky, ale pozvolna se zvyšuje a v budoucnosti se očekává stejná důchodová hranice jako na „Západě“. Ve čtyřech evropských zemích je však dokonce v současné době věková hranice pro odchod do důchodu 67 let (Dánsko, Island, Německo a Norsko). Samozřejmě ještě v některých zemích dobíhají zákonné lhůty, takže se odchod do důchodu v 67 let ještě netýká čerstvých penzistů. Další evropské země o zvýšení důchodové hranice na 67 let uvažují (např. Švédsko a Velká Británie). V Česku se rovněž počítá s důchodovým věkem 65 let, na tuto hranice by se měl dostat kolem roku 2030, počítá s tím schválená první etapa důchodové reformy. Vlastní spoření je nutnost! V přiložené tabulce máme uvedenu naději dožití u muže i ženy ve všech členských zemí EU v důchodovém věku 65 let. V průměru tedy pobírají penzi muži 16,4 let a ženy 19,9 let. Po tuto dobu musí jednotlivé státy vyplácet penzistům důchod, což státní rozpočet vzhledem k prodlužujícímu se věku značně zatěžuje a státní penze bude v budoucnu klesat. Především u dnešních čtyřicátníků a mladších je vlastní spoření na důchod naprostou nutností (ať už ve formě obligací, penzijního a částečně životního připojištění nebo jiných úročených vkladů v různých finančních formách), pokud si chtějí zachovat životní úroveň ze dvou třetin před odchodem do důchodu. Čím dříve se spořením začne, tím samozřejmě lépe. Během loňského roku činila průměrná penze cca. 9 650 Kč a průměrná mzda 22 942 Kč (za 1. až 3. čtvrtletí). Průměrná státní penze, tak dosahuje cca. 42 % průměrné mzdy. V mnoha zemích je tento poměr ještě výrazně nižší – v USA, Kanadě, Velké Británii či Irsku dosahuje statní penze něco přes 30 %. Občané jsou tak nuceni si na penzi sami naspořit, současně je však v těchto zemích nižší sociální pojištění. Penzím se věnujeme i v článku Penze? Nižší a čím dál později… Naděje dožití u novorozence a seniora Demografický údaje naděje dožití (někdy označována jako střední délka života) vyjadřuje, kolik v průměru roků se dožije sledovaná osoba (v našem případě novorozenec a 65letý občan) za předpokladu, že se během dalšího jeho života nezmění řád vymírání a další sledované demografické ukazatele. V tabulce máme uvedenu naději dožití při narození, která v Česku činila v roce 2006 u chlapce 73,5 let a u dívky 79,9 let. U 65letého občana činila v Česku v roce 2006 naděje na dožití u muže 14,8 let a u ženy 18,3 let. Z toho jednoznačně vyplývá, že překoná-li člověk rizika úmrtí v kojeneckém věku (kdy je úmrtnost nejvyšší) a poté rizika středního věku a dožije se 65 let, je jeho naděje na dožití vyšší (u muže o 6,3 let a u ženy o 3,4 let). Stejná situace je samozřejmě ve všech evropských zemích. Nejvyšší penze v Lucembursku, nejnižší v Irsku Z členských zemí OECD je nejvyšší státní průměrná penze v Lucembursku, Španělsku a Rakousku, kde dosahuje přes 80 % průměrné mzdy v zemi. Ve všech třech zemích je zaveden pouze průběžný systém. Nejnižší státní penze je naopak v Irsku, Dánsku, Velké Británii a Nizozemí. Přesto je v těchto zemích životní úroveň penzistů poměrně vysoké, občané si totiž na penzi spoří vlastními silami a příjem z jejich vlastních dlouholetých úspor, který doplňuje státní penzi jim zajišťuje slušnou životní úroveň. Navíc je v těchto zemích výrazně nižší sociální pojištění. Nejdéle penzi pobírají Francouzi Z přiložené tabulky vidíme, že nejdéle pobírají penzi Francouzi, když naděje dožití 65letého občana je 18,2 let u mužů a 22,6 let u žen (navíc Francie je jednou z mála západoevropských zemí, kde je důchodový věk nižší než 65 let). Následuje Španělsko, Itálie a poté země Skandinávie. V zemích Skandinávie je naděje dožití u novorozenců i u 65letých občanů vysoká, protože je zde velmi kvalitní lékařská péče a „Seveřané“ preferují zdravý životní styl (hodně pohybu, málo alkoholu a cigaret…). V jižních zemích jako je Francie, Itálie a Španělsko je jedním z důvodů i optimismus a nepřipouštění si stresu. Když je siesta, tak je prostě siesta. Naděje dožití je v Česku po Polsku ze všech východoevropských zemí nejvyšší. Občané v západní Evropě se však dožívají v průměru téměř o deset let více než občané ve východní Evropě.