Řekl to v úterý mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.

Bezděk, který v roce 2005 předsedal týmu, jenž vypracoval propočty variant důchodové reformy podle zadání tehdejších parlamentních stran, se možné spolupráci nebrání.

Bezděk prohlásil, že o podobě komise a jejích cílech s Janotou bude jednat v pátek. Podle Jakoba by nyní odborníci měli aktualizovat právě pět let staré výpočty Bezděkovy komise.

Janota hodlá pro svého nástupce, který ministerstvo financí povede po jarních volbách do sněmovny, vypracovat doporučení, o jaké reformní kroky by se v oblasti důchodů měl pokusit. Zapojení politických stran do práce komise Janota podle Jakoba nepředpokládá.

"Pan ministr nevylučuje, že by nějaké výstupy mohly být hotové již do voleb," uvedl Jakob. "Dovedu si představit, že by to mohlo mít smysl, když se to dobře uchopí," řekl Bezděk, který nyní působí jako šéf penzijního fondu Aegon.

"Odbornou aktivitou by se mohl vyplnit několikaměsíční prostor, než budou volby, a připravit v některých směrech odbornou půdu pro další vládu, ať už po volbách bude jakákoliv," prohlásil.

Současný důchodový systém je založen na tom, že lidé v produktivním věku financují důchody seniorů a očekávají, že jim společnost totéž nabídne ve stáří. Takový systém chce udržet a stabilizovat ČSSD, mluví o něm také KSČM.

Podle ODS, KDU-ČSL i TOP 09 je ale systém bez hlubší reformy neudržitelný, protože rychle přibývá seniorů. Demografové očekávají, že v ČR stejně jako v řadě zemí EU v budoucnosti podíl seniorů v populaci ještě vzroste. Podle statistik publikovaných loni v polovině prosince se již zastavil nárůst počtu dětí, který statistikové v Česku zaznamenávali posledních sedm let.

Bezděkův tým v roce 2005 vypočítal, že by se dosavadní systém penzí bez zásadních změn zhruba po 25 letech dostal do prudkého deficitu, který by se do roku 2065 nakumuloval do výše kolem 110 procent HDP.

Na reformy penzijního systému by však za 20 let již bylo příliš pozdě, protože by potom kromě nákladů na opožděnou důchodovou reformu bylo třeba navíc dotovat také schodky na důchodovém účtu ve výši až pět procent HDP.

ČR by se tak podle propočtů přiblížila bankrotu a řada obyvatel by se ocitla pod hranicí chudoby. S reformou penzí počítal již bývalý kabinet premiéra Mirka Topolánka (ODS). Od začátku ledna začala platit změna parametrů důchodového systému, kterou připravil bývalý ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS).

Věk odchodu do důchodu se začal dále prodlužovat až na 65 let u mužů a žen bez dětí nebo s jedním dítětem. Postupně se také prodlužuje doba pojištění nutná pro nárok na starobní důchod; změnil se i systém invalidních důchodů. Nečas chtěl dále zavést změny systému základního i doplňkového pojištění a možnost přesunu části peněz z povinného pojištění do soukromých fondů; tyto reformy však již uvést v život nedokázal.