Jak vakcíny doktora Hillemana zachránily miliony dětí

VIDEO MAGAZÍN - Magazín autor: Pavel Jégl

Maurice Hilleman je označován za nejúspěšnějšího tvůrce vakcín historie. Jeho jméno a tvář přitom téměř nikdo nezná.

Maurice Hilleman, nejúspěšnější objevitel vakcín

Maurice Hilleman, nejúspěšnější objevitel vakcín , zdroj: www.montana.edu

Pokud jste se narodili před začátkem šedesátých let minulého století, byl pro vás svět nebezpečnějším místem pro život, než jakým je teď pro vaše děti. Hrozila vám hromada nebezpečných infekčních nemoci – spalničky příušnice, zarděnky…

Velké epidemie těchto nemocí naštěstí patří do historie. Neodešly tam však samy, z plezíru. Do dějin je poslal virolog Maurice Hilleman.

Tento vědec, který vyrostl na odlehlé drůbežářské farmě v americké Montaně, zasvětil život vývoji vakcín proti dětským nemocím. Když v roce 2005 ve věku 85 let zemřel, zůstaly po něm čtyři desítky vakcín – nejen proti spalničkám, příušnicím, zarděnkám, ale třeba i proti hepatitidě A a B, meningitidě, planým neštovicím, pneumonii a bakterii Haemophilus influenzae vyvolávající choroby dýchacích cest.

Nikdo nemůže spočítat, kolik lidských (a zejména dětských) životů Hillemanovy vakcíny zachránily. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí však tvrdí, že jen očkování proti spalničkám mezi roky 2005 a 2015 zabránilo úmrtí 20 milionů dětí. A Světová zdravotnická organizace odhaduje, že Hillemanovy vakcíny dodnes ročně zachraňují nejméně osm milionů lidí v celém světě.

Nahlíženo počtem zachráněných životů, nemá Hilleman ve své době konkurenci. Je vědcem, který by si zasloužil mít pomník snad v každé zemi světa, včetně Česka.

Vakcína z vajec

Poměřováno pandemií COVID-19, kterou vyvolává koronavir z čínského Wu-chanu, nelze přehlédnout, že Hilleman se zasloužil o to, aby se svět koncem padesátých let vyhnul tragickým důsledkům pandemie (první) asijské chřipky, srovnatelnými s chřipkou španělskou.

V dubnu 1957 se v jihovýchodní Asii rozšířila vysoce nakažlivá choroba, která na rozdíl od COVIDu, postihovala často děti. V Hongkongu jí onemocnělo víc než deset procent populace.

hilleman b Doktor Hilleman při práci v laboratoři, zdroj: www.montana.edu

Lékaři i politici na Západě zůstávali v klidu, ne však Maurice Hilleman. Pravda, v padesátých letech dvacátého století svět nebyl tak propojený jako dnes, jenže, jak už v letech 1917 až 1919 potvrdila španělská chřipka, nebezpečné viry ho dokázaly obletět i několikrát.

Hilleman odhadl, že asijská chřipka může být obdobně nebezpečná jako španělská. Z armády si vyžádal krev námořníka, který sloužil v Asii a nemocí se nakazil.

Ze vzorků viru z krve zjistil, že v oblasti se šíří nový druh viru, který pochází z drůbeže a proti kterému nemají lidé protilátky. Začal proto pracoval na vakcíně.

Očkovací látky Hilleman vyráběl z vajec oplodněných slepic, ve kterých bylo embryo. Do nich vpravil oslabený a neškodný chřipkový virus, který se dokázal množit a měl povrchovou strukturu nazývanou antigen. Tento antigen má tu vlastnost, že provokuje imunitní systém.

Když se pak člověk po očkování nakazil, začalo jeho tělo vytvářet protilátky. Neprojevily se však příznaky samotné nemoci.

Hilleman podporovaný farmaceutickým gigantem Merck pracoval neobyčejně rychle. Když na sklonku roku 1957 dorazila chřipka do Severní Ameriky, bylo k mání na 40 milionů dávek očkovací látky.

maurice-hilleman-1-1511 Doktor Hilleman očkuje svou dceru Kirsten proti příušnicím. Vlevo drží Kirsten její sestra Jeryl Lynn, po které je vakcína pojmenována, zdroj: www.montana.edu

Chřipka byla neobyčejně silná. Ve Spojených státech jí podlehlo 69 tisíc lidí a ve světě víc než milion. Jenže nebýt vakcíny, byla by tato bilance nejspíš několikanásobně vyšší a obětí se mohly počítat v desítkách milionů, jako v případě chřipky španělské.

Šílenci z Antivaxu

Pozoruhodný je také příběh, který stojí za vývojem Hillemanovy vakcíny proti příušnicím.

Na jaře 1963 se nemocí, která vyvolává záněty vnitřních orgánů a může vést k celoživotní neplodnosti, nakazila Hillemanova pětiletá dcera Jeryl Lynn. Otec jí odebral vzorky a odjel s nimi do laboratoře, kde z nich začal izolovat virus a později vyrábět vakcínu proti příušnicím.

Vývoj vakcíny trval necelé čtyři roky. Jedním z prvních, kdo ji dostal, byla tehdy roční Hillemanova dcerka Kirsten. Před nákazou příušnicemi ji chránilo očkování, které vyrobil její otec z viru starší sestry.

Oslabený virus odebraný od Hillemanovy dcery se používá jako základ očkování proti příušnicím dodnes. Říká se mu kmen Jeryl Lynn a je obsažen v nejznámější třímocné vakcíně proti příušnicím, zarděnkám a spalničkám, označované zkratkou MMR.

Slávy a Nobelovy ceny za medicínu se však Hilleman nedočkal. Naopak, na sklonku života musel čelit nenávistným útokům stoupenců hnutí Antivax.

V roce 1998 zveřejnil v prestižním vědeckém magazínu The Lancet britský lékař Andrew Wakefield studii, která dospěla k závěru, že očkování MMR, které Hilleman vytvořil, vyvolává u dětí autismus.

Výzkum, který nebyl výzkumem ale obyčejným podvodem, vedl ke vzniku protiočkovacího hnutí, které působí dodnes. A to přesto, že tato studie byla vyvrácena, v roce 2010 byla z časopisu, kde vyšla, stažena a její autor zbaven lékařské licence. 

Toho se však Maurice Hilleman už nedožil. Zemřel o pět let dřív ve věku 85 let na rakovinu zaplavován nenávistnými dopisy rodičů autistických dětí a vyšinutých aktivistů.

Pěkný epitaf mu napsal věhlasný americký advokát hájící práva spotřebitelů Ralph Nader. Je zároveň trpkou výpovědí o světě, ve kterém Hilleman žil: "Zemřel jeden z největších velikánů, o kterém téměř nikdo nic neví. Téměř nikdo ho neviděl v televizi, téměř nikdo o něm v novinách nebo časopisech. Jeho anonymita je v kontrastu s hvězdami typu Madonny, Michala Jacksona, nebo hrdiny béčkových filmů. Jeho osud je příznačný pro dobu, ve které média přejí celebritám, ne však skutečným hrdinům."

Biografii doktora Hillemana si můžete přečíst tady. Vzpomínky na něj jsou zachyceny ve videu, naleznete je však i zde.

Tagy: zahraničí věda a poznání vakcíny a léky vědecký výzkum a studie nemoci a nákazy epidemie

Zdroje: www.montana.edu