Rýže je jednou z nejrozšířenějších plodin na světě, ale málokdo ví, že její pěstování má dlouhou historii i v Evropě. První zmínky o rýži na našem kontinentu sahají více než dva tisíce let zpět, kdy ji přivezli přírodovědci doprovázející Alexandra Velikého při jeho taženích přes Persii do Indie. Přesto se systematické pěstování rýže v Evropě rozšířilo až mnohem později.

Dnes známe především italské odrůdy jako carnaroli, arborio nebo vialone, které se používají na risotto. Méně známá, ale neméně zajímavá je však řecká rýže, pěstovaná zejména v oblasti kolem Soluně. Po skončení občanské války v roce 1949 tam vznikl pokusný projekt v oblasti Chalastra, který si kladl za cíl zúrodnit zasolené půdy v ústí řeky Axios. S pomocí americké hospodářské mise byl podniknut pokus s pěstováním rýže — a ten se ukázal jako obrovský úspěch.

Řecká rýže dnes tvoří důležitou součást domácí i zahraniční produkce. Pěstuje se především odrůda japonica – kulatá, lepkavější zrna ideální do risotta, paelly či sushi. Druhou skupinu tvoří odrůda indica s delšími, sypkými zrny, vhodná například na rýžové nákypy. Pěstování této evropské rýže je navíc šetrné k přírodě – vyžaduje méně chemie, zlepšuje kvalitu půdy a podporuje vznik sezónních mokřadů, kde nacházejí útočiště ptáci a obojživelníci.

A teď ta nejlepší zpráva: rýži si můžete vypěstovat i doma.

Jak si vypěstovat vlastní rýži na zahradě nebo balkoně

Možná si rýži spojujete s vodou zaplavenými poli, ale existují i odrůdy, které nevyžadují stálé zatopení. Jednou z nich je Duborská rýže – krátkozrnná suchomilná odrůda z Ruska, kterou lze pěstovat i v květináči.

Kolik rýže zasadit

Na výrobu přibližně půl kila rýže potřebujete asi 10 rostlin. Každá zabere 30 × 30 cm prostoru, takže na záhon o rozměrech 3 × 3 metry se vejde až 100 rostlin, což může přinést 2,5 až 4,5 kg sklizně.

Kdy a jak zasít

V oblastech bez mrazu můžete semena vysévat přímo do půdy v květnu nebo červnu. V chladnějších místech začněte doma čtyři týdny před posledními mrazy. Semena před výsevem namočte na 24 hodin – urychlí to klíčení. Výhonky vyklíčí za 5–7 dní, ideálně na zahřívací podložce. Čtyřtýdenní sazenice přesazujte ven, jakmile je bezpečné sázet rajčata, papriky či lilky.

zdroj: Profimedia.cz

Péče o rostliny

Rýže potřebuje slunné místo a živinami bohatou půdu. Přimíchejte kompost a každé dva týdny přihnojujte univerzálním hnojivem. Rostliny sázejte 30 cm od sebe, aby mezi nimi proudil vzduch – rýže se totiž opyluje větrem. Můžete použít ochrannou síť proti ptákům a pravidelně odplevelujte.

Sklizeň a zpracování

Rýže dozrává asi za 105 dní. Jakmile jsou klasy suché, ale ještě nezačaly samovolně ztrácet semena, skliďte rostliny u země a zavěste je na několik dní doschnout. Zrna pak musíte oddělit od stébel – buď je otírejte o síto položené na kolečku, nebo prostě svazek rostlin opakovaně šlehejte o prostěradlo na zemi. Poté přijde čas na odstranění tvrdých slupek, tzv. plev. Děje se to ručně – hmoždířem, tloučkem nebo opatrným poklepem gumovou paličkou.

Oddělení plev

Když jsou zrna očištěná, přichází poslední krok: oddělení plev. Nejjednodušší metoda je použít ventilátor – lehké slupky se rozfoukají a zůstane jen čistá rýže. Plevy nevyhazujte – dají se použít jako mulč nebo přidat na kompost. Chcete-li si část rýže nechat na další sezónu, uchovejte ji ještě před odstraněním plev – jinak by semena nemusela vyklíčit.

A co potom

Uvařte ji stejně jako jakoukoli jinou rýži a pochutnejte si na ní v libovolném sladkém či slaném receptu. Chuťově možná nepřekoná dovážené odrůdy, ale příběh o tom, jak jste si sami vypěstovali vlastní rýži, bude stát za to.