Dnes je pátek 27. ledna 2023., Svátek má Ingrid
Počasí dnes 0°C Zataženo

Jaderná válka byla na spadnutí. Odvrátil ji chladnokrevný důstojník

Jaderná válka byla na spadnutí. Odvrátil ji chladnokrevný důstojník
Torpédové šachty na sovětské ponorce třídy Foxtrot. | zdroj: Profimedia

Byl to jeden z nejdramatičtějších dnů moderních dějin: Před šedesáti lety, večer 27. října 1962 východoamerického času (28. října nad ránem středoevropského času), vrcholila Karibská krize. Svět se ocitl krok od války, která mohla vést k jadernému Armageddonu.

Sovětská ponorka v Sargasovém moři měla připravené k odpálení torpédo s jadernou hlavicí proti flotile amerických lodí. Stačil souhlas jediného důstojníka a rozpoutala se kaskáda jaderných úderů, které by bylo obtížné zastavit.

Tento důstojník, Vasilij Archipov, jeden hrdinů Karibské krize, si však zachoval chladnou hlavu. 

Nebezpečný foxtrot v Karibiku

„Teď je odpálíme! Zemřeme, ale všechny je potopíme. Neuděláme ostudu našemu námořnictvu ani flotile!“ křičel 27. října 1962 vyčerpaný kapitán sovětské ponorky B-59 Valentin Savickij nedaleko amerických břehů.

profimedia-0317725889 Sovětská ponorka třídy Foxtrot plující v Atlantiku. | zdroj: Profimedia

Situace byla vyhrocená, kapitán dal příkaz umístit do torpédové šachty jaderné torpédo.

Tak vylíčil vypjaté chvíle na plavidle jeden z členů posádky Vadim Pavlovič Orlov spisovateli Alexandru Mozgovému, který dramatické chvíle popisuje v knize „Kубинская самба квартета Фокстрот“ (Kubánská samba kvarteta Foxtrotů), vydané před dvaceti lety.

Foxtrot bylo kódové označení NATO pro třídu ponorek, do které patřila B-59.

Plavidlo, jemuž Savickij velel, plulo ve flotile čtyř sovětských ponorek. Kromě B-59 v ní byla plavidla B-36, B-130 a B-4. Ponorky mířily z Murmansku do zátoky Mariel na Kubě. Tam měla být vybudována sovětská ponorková základna.

Každá z ponorek měla na palubě 22 torpéd, z nichž jedno bylo jaderné o síle 10 až 15 kilotun TNT. To je srovnatelné s atomovou bombou svrženou na Hirošimu, upozorňuje Bulletin of the Atomic Scientist.

„Foxtroty“ byly součástí operace Anadyr a doprovázely sovětské lodě s nákladem jaderných raket středního doletu na Kubu. Operace však byla vyzrazena a americký prezident John F. Kennedy vyhlásil námořní blokádu ostrova.

Propukla válka?

Lodě s raketami Američané zastavili. A vypátrali také ponorky. Jejich torpédové čluny je 23. října zachytily v Sargasovém moři a začaly je pronásledovat. Ponorkám se nedařilo uniknout, nemohly se proto v pravidelných intervalech vynořit nad hladinu, dobít baterie a nabrat vzduch.

Námořníci byli na pokraji sil. Anatolij Andrejev, který plul na B-36, si vedl deník (v archivu americké Národní bezpečnostní agentury NSA - tady). V něm líčil situaci takto:

„Během posledních čtyř dnů nás Američané nenechali vystoupit ani do periskopové hloubky... Hlava mi třeští z dusného vzduchu... Dnes tři námořníci omdleli z přehřátí... Regenerace vzduchu funguje mizerně, teplota dosahuje padesáti stupňů, obsah oxidu uhličitého stoupá a naše zásoby elektřiny klesají.“

Posádky stresovaly cvičné hlubinné nálože, které Američané shazovali do oblasti, kde se ponorky nacházely. Neobsahovaly trhavinu, ale jejich výbuchy byl hlučné, s ponorkami házely ze strany na stranu. Měly přinutit velitele, aby vydali rozkaz k vynoření.

Vadim Orlov, člen posádky B-59, o tom vypověděl: „Připadal jsem si jako v kovovém sudu, do které pořád tluče bourací kladivo. Snažili se uniknout, praskaly klapky, drhly ventily. Do některých částí ponorky začala prosakovat voda.“

Kapitán Savickij v té době neměl rádiové spojení s Moskvou a nevěděl, že Američané používají jen cvičné nálože. Nabyl přesvědčení, že propukla válka a podle Orlova chtěl torpédo odpálit.

Ten, který byl proti

Ve válečné situaci to bylo možné i bez rozkazu vrchního velitele sedícího v Kremlu. Byl k tomu však nutný souhlas tří členů posádky – mimo kapitána ještě zastupujícího velitele Vasilije Archipova a politického náčelníka Ivana Semjonoviče Maslenikova.

Maslenikov Savickému neodporoval, Archipov se ale postavil proti. „Jsou to jen signály. Říkají nám, víme o vás. Identifikujte se,“ argumentoval.

profimedia-0690228082 Vasilij Archipov, jedna z důležitých postav moderní historie. | zdroj: Profimedia

Nakonec přesvědčil kapitána, aby se ponorka vynořila a počkala na instrukce z Moskvy. Spolu s B-59 se vynořily další dvě ponorky B-36 a B-130. Čtvrtá ponorka B-4 zmizela.

Poté, co se B-59 ukázala na hladině, zamířily na ni torpédoborce USS Beale, USS Cony, USS Lowry a USS Murray reflektory. Posádka letadla, které nad kroužilo, odpalovala nad ponorkami světlice. Situace byla dramatická.

Nakonec ale Američané vyslali signály, ze kterých Sověti pochopili, že je nechtějí napadnout.

„Vasilij Archipov je patrně nejdůležitější postavou moderní historie. Díky němu není 27. říjen dnem začátku třetí světové války.“   Max Tegmark, prezident Institutu budoucnosti života

Savickij následující den získal spojení s Moskvou. Flotila dostala příkaz k návratu.

28. října sovětský vůdce Nikita Chruščov slíbil stáhnout jaderné zbraně z Kuby. Prezident Kennedy mu vyšel vstříc a slíbil, že odstraní americké rakety z Turecka a Itálie.

Karibská krize skončila. Sovětské ponorky v doprovodu amerických lodí odpluly.

A hrdina dramatické situace v Sargasovém moři Vasilij Archipov?

Postupoval ve služebním žebříčku nahoru. V roce 1981 získal hodnost viceadmirála. Krátce nato odešel do výslužby. Zemřel19. srpna 1998 ve věku 72 let patrně důsledkem radioaktivního ozáření při havárii na jiné ponorce třídy Hotel K-19 s balistickými raketami.

Co přesně se 27. října 1962 stalo na palubě B-59, nikdy veřejně nesdělil.

Zdroje:
Bulletin of the Atomic Scientist, NSA Archives, Alexander Mozgovoj: Kubánská samba kvarteta Foxtrotů