Vědci svůj výzkum zaměřili na otázku, které druhy rostlin budou schopné se etablovat v nových klimatických podmínkách Grónska v roce 2100. Konkrétně zkoumali celkem 56 druhů rostlin, povětšinou ze severní Ameriky a Evropy. Z výsledků analýzy vědci vyvozují, že většina těchto druhá by se mohla, pokud se klima dostatečně oteplí, do Grónska rozšířit, a to především do jeho jižních částí.

Rovněž druhy, které již v současné době v Grónsku žijí, se budou podle odhadu vědců šířit na mnohem větší území. Týká se to například břízytrpasličí, jejíž rozšíření by se mohlo zvětšit až o území velikosti Švédska.

Vědci však upozorňují, že jejich závěry vychází pouze z klimatických údajů a nezohledňují například kvalitu půdy v různých částech Grónska. Zároveň také dodávají, že lesy se v Grónsku neobjeví z ničeho nic, jelikož přirozená adaptace na grónské podmínky bude pro většinu druhů bez ohledu na lepší podmínky stále obtížná.

Podle Jense-Christiana Svenninga je proto i vzhledem k současné probíhající industrializaci pravděpodobnější, že největší změny v Grónsku nastanou zásahem člověka, který může do nových oblastí s příznivými podmínkami vědomě zavést a začít pěstovat nové rostlinné druhy. V této situaci však profesor považuje za nesmírně důležité vytvořit realistickou a dobře promyšlenou politiku budoucí přeměny přírodního prostředí v Grónsku tak, aby výsledek co nejvíce vyhovoval lidem i tamnímu ekosystému. Lidé by proto měli podnikat aktivní kroky k tomu, aby se vyhnuli např. zavedení různých invazivních druhů do arktických oblastí.