Následující scéna (níže ve videu) naznačuje, že to možné je. Před klimatickým summitem COP26, který v neděli začíná ve skotském Glasgow, se na sociálních sítích stává virální.

Frankie jde do OSN

V sále Valného shromáždění OSN na newyorském Manhattanu se otevřou dveře a vstupuje dinosaurus. Před zraky překvapených delegátů kráčí k řečnickému pultu.

Dinosaurus není agresivní, chová se tiše a civilizovaně, jako diplomat. Postaví se za mikrofon a mluví k celému světu.

Představuje se jako Frankie. Upozorňuje, že o vyhnutí už něco ví a svět varuje, že to není příjemné. „A sami si způsobit vyhynutí? To je největší hloupost, jakou jsem za sedmdesát milionů let slyšel,“ prohlašuje ve videu.

„Směřujete ke klimatické katastrofě,“ říká dinosaurus hlasem herce Jacka Blacka, „přesto vlády každoročně utrácejí stovky miliard veřejných zdrojů na dotace pro fosilní paliva. Představte si, že my bychom utráceli stovky miliard ročně na dotování obrovských asteroidů.“

Poručíme slunci, větru

Kromě mluvícího dinosaura o sobě před summitem dala vědět klimatická aktivistka Greta Thunbergová, osmnáctiletá Švédka, která se o víkendu připojila k protestu před sídlem banky Standard Chartered v Londýně.

Demonstranti se shodli s Frankiem a požadovali to, co dinosaurus – aby banky neposkytovaly úvěry společnostem těžícím fosilní paliva, které přispívají k oteplování planety. Podle zprávy koalice nevládních organizací jim za posledních šest let poslaly na účty více než 3,8 bilionu dolarů.

Díky nim však Evropa ještě svítí a topí. Bez nich by to zatím nešlo, protože čisté a tolik potřebné solární panely nevyrobí elektřinu, když na ně nesvítí slunce a větrníky si vítr samy nenafoukají. Jaderných elektráren je zase zoufale málo a jejich stavba vyžaduje horentní investice.

Emise, kam dohlédneš

Začínající schůzka ve skotské metropoli by měla nalézt shodu na tom, jak vzkřísit Pařížskou dohodu z roku 2015. Jejím cílem je do konce století udržet růst průměrné globální teploty pod hranicí dvou stupňů Celsia v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 stupně Celsia.

Program OSN pro životní prostředí (UNEP) v letošní souhrnné zprávě tvrdí, že současné závazky na snižování emisí skleníkových plynů povedou k růstu teploty na Zemi o 2,7 stupně Celsia do konce století. Je proto nutné „přitvrdit“. Od signatářských států nebo jejich bloků, jakým je třeba Evropská unie, se proto očekává, že představí nové a navýšené klimatické závazky. 

Podle zprávy UNEP by bylo pro udržení globálního oteplování v bezpečných mezích nutné, aby emise stlačili do poloviny století téměř na nulu všichni velcí znečišťovatelé. 

„Změna klimatu už není problémem budoucnosti. Problém je to právě teď,“ prohlásila ředitelka UNEP Inger Andersenová.

S tím se dá souhlasit. Emisní data upozorňují, že lidstvo je na cestě do horoucích pekel.

Observatoř na havajské sopce Mauna Loa naměřila letos dosud nejvyšší hodnotu oxidu uhličitého v ovzduší. Koncentrace tohoto skleníkového plynu dosáhla hodnoty 421,21 ppm. To znamená, že v jednom milionu molekul plynů, které tvoří vzduch, bylo více než 421,21 molekuly oxidu uhličitého (CO₂).

Nejnovější měření potvrzují setrvalý trend nárůstu oxidu uhličitého v ovzduší. Množství plynu, který se podílí na skleníkovém efektu a je považován za hlavní příčinu globálního oteplování, se v atmosféře planety během posledních desítek let zvyšuje povážlivou rychlostí. 

Pro srovnání: Když v havajské observatoři, která stojí v nadmořské výšce 4169 metrů, začali v roce 1958 sledovat počasí i chemické složení atmosféry, bylo v ovzduší jen 315 částeček CO₂ na milion.

Velký Si přikládá pod kotel

Jenže emise se měly snižovat globálně. Proto se patří připomenout, že Asie dnes spotřebuje tři čtvrtiny ve světě vytěženého uhlí a z plánované tisícovky nových uhelných elektráren se staví v Číně víc než polovina. Mezinárodní energetická agentura odhaduje, že tato země do roku 2030 zvýší objem skleníkových plynů v ovzduší o osm procent.

Čínské vedení však vesele plánuje, že své emise uhlíku bude zvyšovat až do roku 2030. Teprve poté je chce začít snižovat. Neměla by se tedy Greta na čínského pohlavára Si-Ťin Pchinga aspoň zamračit?

Nebude k tomu mít příležitost. Si do skotské metropole pro jistotu nepřiletí.