Jiří Svoboda se vrátil ještě k červnovému konci tehdejšího premiéra Petra Nečase. „Pokud by expremiér Nečas jako odpovědný politik nenechal vyplácet své milence z veřejných peněz astronomické částky; pokud by jeho protřelá milenka nebyla v pozici, z níž může dávat rozkazy vojenské zpravodajské službě ke sledování manželky svého milence, asi by pan prezident Zeman jen velmi obtížně a rozhodně ne v tak krátkém čase splnil svůj předvolební slib,“ říká režisér Svoboda.

ODS a TOP 09 nemají kostlivce ve skříních, oni s nimi obědvají i usínají

„Již jednou jsem psal, že představa ODS a TOP 09, že paní předsedkyně Němcová usedne do premiérského křesla a umožní pokračovat v usilovném zametání kostlivců, které vládní činitelé nemají ve skříni, ale s kterými obědvají, večeří i spí, byla poněkud dětinská,“ sděluje pro ParlamentníListy.cz.

Svobodovi se nelíbí ani útoky šéfa TOP 09 Karla Schwarzenberga vůči prezidentu Zemanovi. „Silácké výroky (spíše výkřiky) pana Schwarzenberga ho obraly o poslední zbytky nátěru noblesy – porážku v prezidentských volbách ‚Karel‘ prostě neunesl, což bylo zřejmé již z prvních slov, která pronesl v televizi po vyhlášení výsledků. Porovnání se soubojem amerických kandidátů a noblesní gratulací Mitta Romneye vychází pro poraženého kandidáta v Čechách velmi nelichotivě,“ míní.

Balvín měl pravdu, ale…

Chystanými předčasnými volbami již téměř zapomenutá „kauza“ odvolání a znovudosazení ředitele Národního divadla Buriana je pro Jiřího Svobodu příležitostí poodhalit skutečnou a dlouhodobou situaci v této instituci. Známý režisér však své hodnocení zprvu bere z širšího hlediska a uvažuje o tom, co některé politiky a veřejně činné osoby vede k jejich postům.

„Když se stal králem Majálesu Alain Ginsberg a ulicemi projížděl na alegorickém voze, sdílel jsem myšlenku ‚nevěř nikomu, komu je víc než třicet‘. A sdílím ji podnes. V dospělosti jsme mnoho ideálů zradili a mnohými jsme byli zrazováni. Je věkový limit, od kterého se člověk může stát senátorem, či prezidentem. Škoda, že ten limit neplatí spíš směrem dolů. Komu je víc než třicet, je okoralý – povrch z teflonu, každá špína po něm steče. Žene ho touha po majetku, po moci, protože vidí horizont svého života a zdá se mu, že žije poslední šanci, která se nenavrátí. Vidím to sám na sobě. Mám, pravda, jiné touhy než majetek a moc – ale když mi bylo pětadvacet, neviděl jsem konečnou, jen samé startovací dráhy,“ přemýšlí Svoboda.

Pokud jde o Národní divadlo, věcně měl podle jeho slov ministr Balvín pravdu. „Politicky byl ten krok na začátku po jmenování vlády před hlasováním o důvěře neprozíravý a neobratný. A reakce? Vzpomínám si, jak chodily delegace kolegů za premiérem Paroubkem, že je pro ně nepřijatelný Vladimír Darjanin. Ten měl přitom vzdělání v oboru, praxi tvůrčí i podnikatelskou. Když TOP 09 posadila do téže funkce zubaře, žádné delegace za premiérem nechodily. Když ho vystřídala paní ze školní družiny, což byl výsměch každému, kdo slovo kultura bere vážně, všichni pokorně mlčeli – než se dotkla nehoráznými komickými výstupy Národního divadla. I pak ještě setrvala ve funkci celé měsíce,“ nechápe.

Donutila divadlo zdržovalo, Krajčo má kapelu

„Že ti, co dali výpověď a už se do divadla nevrátili, sehráli před veřejností docela ošklivou hru. Je evidentní, že Mirek Donutil už dávno dával najevo, že ho divadlo jen zdržuje od aktivit, které má mimo. Richard Krajčo se v tom nijak neliší. Divadlo mu jen překáží v cestách s veleúspěšnou kapelou Kryštof po Čechách. Ondra Pavelka, se kterým jsme léta kamarádi, má zajištěnou existenci smlouvou na seriálu Ulice,“ připomíná polistopadový předseda KSČM.

Jak povede Národní divadlo ředitel Burian, se prý ukáže časem. „Třeba diváci přestanou odcházet z řady představení o přestávce. Když jsem to naposled udělal a bral si kabáty, řekla mi šatnářka: dobře děláte, ta druhá půlka je ještě daleko horší!“ prozrazuje dokonce.

Zeman proti komunistickému režimu hlasitě protestoval, zato Kalousek…

Za necelé dva měsíce čekají naši zemi předčasné volby a kampaně stran se rozjíždějí. Jednou z nejhlasitějších je TOP 09, která chce voliče postavit před rozhodnutí „Buď diktátor Zeman, nebo svoboda a demokracie a tedy my“. Může takové volání Kalouska a Schwarzenberga na voliče zafungovat?

„Nevím, jaký typ svobody a demokracie mají pánové na mysli. Občas slýchám spíš název ‚kleptokracie‘. A snést pro takový název ne jednotlivé, ale desítky případů, není nijak těžké. Zda jsou voliči poučitelní, či podléhají mediálním masážím jako v minulých volbách Věcem veřejným, se již záhy ukáže. VV si vystačily s heslem, že vymetou ‚dinosaury‘. Hned po volbách s dinosaury uzavřely báječnou koalici. Že si TOP 09 brousí zuby na ministerská křesla, ve kterých se pánové tak rádi vyhřívají, je zřejmé. A nejde jen o platy! Kdo se nedostane do Parlamentu, ztratí tu úžasnou výsadu imunity. To by mohlo mít pro některé z nich fatální důsledky,“ je přesvědčen režisér Svoboda.

Heslo o diktátoru Zemanovi je podle něho samozřejmě nesmyslné, protože Miloš Zeman byl prezidentem řádně zvolen. „Vzpomínám na jeho mimořádně odvážný článek za minulého režimu. Pan Kalousek v téže době vyhříval židli ve straně, která byla věrnou součástí Národní fronty. O demokracii a svobodu se měl zasadit, když hřmělo. Ne dnes, kdy jsme součástí EU a NATO a proces omezování svobody a demokracie v podobě voleb jednou za čtyři roky je zcela nemožný,“ vzkazuje Miroslavu Kalouskovi.

Justiční metody z padesátých let a případ Davida Ratha

Jiří Svoboda se dotkl i procesu s exhejtmanem Davidem Rathem. Původně se očekávalo, že půjde o událost roku, teď však o soudním jednání média referují jen sporadicky.

„Že je držen ve vyšetřovací vazbě člověk neodsouzený a tedy dosud nevinný takovou dobu, svědčí buď o politické zakázce, nebo o neschopnosti těch, kteří případ vyšetřují. Institut vyšetřovací vazby není trestem, existují pro ni tři taxativně vymezené důvody."

„I kdyby se jeho případem zabýval pouze jediný policista, rok obnáší cca 2016 pracovních hodin. A na případu MUDr. Ratha pracuje určitě více než jeden policista. Za dva tisíce hodin je to chatrná pracovní aktivita. Vazba působí v tomto případě spíše jako hrubý nátlak na obžalovaného, aby se doznal i k tomu, co policisté nejsou schopni dokázat. To je ovšem v právním státu naprosto nepřípustné. Zejména známe-li případy politiků, kteří rozkradli či napomáhali k rozkradení stovek milionů a nestrávili ve vazbě ani půl dne. Udivuje mne, že po justičních excesech padesátých let se najdou soudci, kteří za tak flagrantní ohýbání práva převezmou odpovědnost. Věří až do té míry v politické krytí, či v soudcovskou neomylnost?“ zakončuje zamyšlení pro server ParlamentníListy.cz režisér Jiří Svoboda.

Kdo je Jiří Svoboda? (zdroj: Wikipedie.cz)