Letos naopak české hospodářství díky relativně příznivé první polovině roku proti dřívějšímu odhadu růst mírně zvýší, a to na 2,5 procenta.

Komise také zvýšila odhad míry inflace, která by se letos měla dostat na 15,6 procenta, což je po trojici pobaltských zemí nejvíce v celé EU. Naopak nejnižší z celé sedmadvacítky států zůstane letos v České republice nezaměstnanost, kterou komise předpovídá na 2,7 procenta. V příštím roce by měla inflace klesnout na 9,5 procenta a být níže než na Slovensku, v Polsku či v Maďarsku, kde se očekává další růst cen pro spotřebitele. Nezaměstnanost se zvýší na 3,3 procenta.

„Česká průmyslově založená ekonomika spoléhající na dovoz je nadále silně zasažena problémy v dodavatelských řetězcích a vysokými cenami energií,“ uvedla komise.

Zhoršení vyhlídek české ekonomiky podle ní souvisí se složitou finanční situací domácností a firem a se zhoršením důvěry spotřebitelů. Unijní exekutiva očekává na přelomu roku pokles spotřeby domácností vyvolaný snížením jejich reálných příjmů. Omezený bude v příštím roce podle EK růst investic, a to navzdory očekávaným vládním investicím ze záchranného unijního fondu.

České ministerstvo financí v nové makroekonomické prognóze tento týden zlepšilo odhad růstu hrubého domácího produktu (HDP) na letošní rok na 2,4 procenta. V srpnu odhadovalo růst o 2,2 procenta. V příštím roce čeká hospodářský pokles o 0,2 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura řekl, že česká ekonomika začala klesat ve třetím čtvrtletí.

Evropská komise zhoršila prognózu růstu ekonomiky EU na příští rok na 0,3 procenta

Evropská ekonomika se na přelomu roku zejména kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajinu dostane do recese a hospodářský růst v příštím roce proti původním odhadům výrazně zpomalí. Ve své podzimní makroekonomické prognóze to dnes uvedla Evropská komise. Hrubý domácí produkt (HDP) sedmadvacítky členských zemí podle ní vzroste o 0,3 procenta místo 1,5 procenta, jak předpokládala předpověď z léta. Unijní exekutiva zároveň výrazně zvýšila odhadovanou míru inflace, kterou letos v průměru očekává na rekordních 9,3 procenta. Předchozí odhad byl o procentní bod nižší.

Naproti tomu letošní růst HDP bude podle komise o něco vyšší, především díky silnému oživení v první polovině roku a stále relativně nízké nezaměstnanosti. HDP sedmadvacítky zemí, jehož letošní růst komise dříve odhadla na 2,7 procenta, podle dnešní předpovědi vzroste o 3,3 procenta.

Inflační tlaky by v příštím roce měly podle komise mírně polevit, meziroční míra však nadále zůstane relativně vysoko, a to na sedmi procentech. Blíže k dřívějším hodnotám by se měla vrátit až v roce 2024, kdy podle dnešního odhadu klesne na tři procenta.

„Ekonomika EU se nachází ve zlomovém bodě, kdy se vyrovnáváme s vedlejšími dopady nevyprovokované ruské invaze na Ukrajinu a složité geopolitické situace. Vysoké ceny energií přiživují inflaci, lidé v celé Evropě bojují s rostoucími životními náklady a naše firmy ztrácejí konkurenceschopnost,“ řekl dnes ke zhoršení vyhlídek unijní ekonomiky místopředseda komise Valdis Dombrovskis.

Komise očekává postupné zlepšování situace od druhé poloviny příštího roku. V roce 2024 by se hospodářství mělo vrátit k pravidelnému růstu s průměrnou hodnotou 1,6 procenta.