Na začátku března sněmovna schválila novelu, která umožňovala financovat dostupné bydlení ze Státního fondu podpory investic (SFPI), skutečnému stvrzení ale bránil chybějící souhlas Evropské komise, že je financování v souladu s pravidly veřejné podpory. Rozhodnutí ČR dovoluje poskytnout podporu sektoru dostupného nájemního bydlení do roku 2030 ve výši až 12 miliard. První tři roky bude zajištěné financování z Národního plánu obnovy.

Podporu bude možné využít na novostavby, stavební úpravy nebo přístavby. Část z peněz lze použít okamžitě na maximálně 40 procent celkových nákladů při splnění konkrétních požadavků. Následný dotovaný úvěr ve výši základní sazby EU pro ČR snížený až o tři procentní body může pokrýt 90 procent nákladů na projekt. Splatnost je do 30 let a předčasné splacení je bez poplatků. Žádat o ni může například územní samosprávný celek, státní příspěvková organizace nebo církev.

"Chceme, aby tu byla důstojná alternativa pro lidi, kteří z různých důvodů nedosáhnou na vlastní bydlení, nebo si ho nepřejí. Budeme rádi, když se o podporu budou co nejvíce hlásit obce. Zároveň jsme se snažili vše nastavit tak, aby bylo dostupné bydlení zajímavé i pro soukromý sektor," uvedl místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Nájemníci v dostupném bydlení by měli mít smlouvu zpravidla až na dva roky s možností prodloužení na dobu určitou. Dostupné nájemné by zprvu nemělo převýšit 90 procent místně obvyklého nájemného. V dostupném bydlení poskytovaným například státem, kraji a obcemi by pak nemělo v prvním roce přesáhnout částku vypočtenou z nákladů spojených s výstavbou nebo pořízením a provozem dostupného nájemního bytu. Zároveň by muselo být nižší než srovnatelné obvyklé místní nájemné. V dalších letech by se dostupné nájemné mohlo zvyšovat o inflaci, ale nejvýše o čtyři procenta ročně.

Dotované dostupné bydlení má sloužit čtyřem cílovým skupinám. Do příjmové spadají všechny domácnosti kromě 20 procent nejbohatších. Zájemci v cílové skupině nesmějí být vlastníky žádných nemovitostí určených k bydlení. Další skupinou jsou mladí lidé do 35 let, kteří zároveň nejsou mezi deseti procenty nejbohatších. Třetí skupinou jsou veřejně prospěšné profese, jako jsou zdravotníci, policisté, sociální pracovníci a další. Ti mohou vlastnit nemovitost k bydlení, ale ne ve stejném kraji, v jakém o výhodné bydlení žádají. Poslední skupinou jsou oběti domácího násilí.

Ceny domů a bytů v České republice začaly opět růst, přestože v průměru celé Evropské unie spíše klesají. V loňském čtvrtém čtvrtletí ceny bydlení v ČR mezičtvrtletně vzrostly druhé čtvrtletí po sobě o 0,3 procenta, v EU ale koncem roku 2023 o 0,3 procenta klesly. Pokles cen zaznamenalo v posledním loňském čtvrtletí například Německo, naopak výrazně vzrostly ceny v Polsku. Vyplývá to z aktuálních dat Eurostatu, podle kterých ke konci loňského roku sice cena českých bytů a domů meziročně klesla o procento, od roku 2010 ale zdražily o 123 procent.

V loňském čtvrtém čtvrtletí tak po čtyřech čtvrtletích, kdy ceny v Česku klesaly, vzrostly ceny bytů mezičtvrtletně o 6,9 procenta na průměrných 95.000 korun za metr čtvereční. Nejvíce ceny bytů narostly v Královéhradeckém a Plzeňském kraji. V pěti krajích se ale také propadly, nejvýrazněji v kraji Libereckém, vyplývá z dat Real Indexu poradenské a technologické společnosti Deloitte, které má ČTK k dispozici.