Píše o tom v nejnovějším vydání týdeník European Voice.
Úředníkům institucí Evropské unie měly mzdy podle pravidel, na které odkazuje Evropská komise, vzrůst o 3,7 procenta. Členské země ale poté, co vzaly v potaz současnou vážnou hospodářskou krizi, rozhodly jen o polovičním navýšení. Komise však ve středu rozhodla, že se kvůli tomu obrátí na Evropský soudní dvůr, neboť prý byla porušena unijní pravidla, která samy členské země odsouhlasily.

Podle parlamentního návrhu by měla částka, kterou na zaměstnávání asistentů europoslanci měsíčně dostávají, stoupnout ze 17.540 na 19.040 eur (ze 460.000 korun na zhruba půl milionu korun). Celkové náklady zákonodárného sboru na asistenty by tak v letošním roce vzrostly o 13 milionů eur - na 160 milionů eur (4,2 miliardy korun).

Podle obhájců návrhu kvůli lisabonské smlouvě stoupne poslancům pracovní zátěž. Dokument, který začal platit v prosinci, totiž parlamentu dává v řadě oblastí víc spolurozhodovacích pravomocí. "S lisabonskou smlouvou bude víc práce," citoval list jeden parlamentní zdroj.

Europoslanci tak budou moci nabrat nové pracovníky, stejně tak i jednotlivé poslanecké frakce do svých sekretariátů. Celý parlament by měl o změnách hlasovat na svém lednovém plenárním zasedání.

V minulosti se objevily četné zprávy o různých formách zneužívání prostředků určených k placení asistentů. Běžné také bylo, že europoslanci zaměstnávali své blízké - třeba rodinné příslušníky. To však nyní již není možné.