To znamená, že se s tímto velmi nepříjemným postihem setkal během svého života každý desátý Čech, včetně kojenců i důchodců (ti mají bezmála v sedmdesáti tisících případech obstavené důchody právě kvůli exekuci). Denně je u nás nařízeno 2000 dalších exekucí.

Pokud tento článek čtete průměrně pět minut, pak je jisté, že za tu dobu někde na území ČR se někdo s exekucí setkal na vlastní kůži nebo se právě o jeho dalším smutném osudu rozhodlo. A s největší pravděpodobností je takových lidí více. Možná pět, klidně i patnáct...

Každou minutu je na světě jedna nová exekuce

Den má přece 24 hodin. Jelikož zřejmě exekutoři nepracují v noci, i číslo v následně uvedené se musí zřejmě ještě navýšit. Jednoduchými počty totiž vychází, že každou hodinu by v Česku mělo být nařízeno více než 83 exekucí. To je tedy více než jedna exekuce za minutu. A zřejmě ještě více.

Opravdu se Česká republika a Češi svojí platební morálkou tak výrazně liší od jiných zemí, že je třeba takto masívně lidi trestat? Navíc za poměrně drsných podmínek, které nejsou v této oblasti ani v jinak velmi nekompromisních Spojených státech. Ty podmínky v sobě zahrnují hlavně to, že v hledáčku exekutorů se objevují nejčastěji drobní dlužníci, jejichž dluhy se vyšplhají mnohdy až k astronomickým částkám. U dluhu do tisícikoruny v okamžiku jeho vymáhání exekutorem jde už totiž o obnos vyšší než 20 tisíc.

Rozhodně nejde o obranu lidí, kteří nesplácejí své pohledávky, ale o to, že v okamžiku, kdy vymáhá pohledávku (o které mnohdy dlužník skutečně neví), je to již likvidační situace, ve které nejde o naplnění kapes věřitelů - ti totiž dostanou skutečně pouze svůj vymáhaný dluh, ale o naplnění kapes (a to v daleko vyšší míře) těch, co si z vymáhání dluhů udělali výnosný byznys.