Ukrajina byla loni 13. zemí, odkud zemědělské zboží do Česka nejčastěji plynulo, vedlo Německo, Polsko a Nizozemsko. Z dovezených ukrajinských obilovin v minulém roce připadlo 19,6 tisíce tun za 97,1 milionu korun na pšenici a sourež, tedy směs pšenice a žita. Ze zemí mimo Evropskou unii (EU) se ale loni nejvíce zemědělského zboží dovezlo z Číny, kdy hodnota importu činila přibližně sedm miliard korun, což byl ve srovnání s rokem 2019 dvojnásobný nárůst.

Po Číně a Ukrajině z třetích zemí následovaly Norsko, Velká Británie, USA a Brazílie, uvádí MZe. Šestnácté v pořadí bylo Rusko, odkud loni hodnota dovozu dosáhla přibližně miliardy korun, ve srovnání s roky 2021 a 2022 ale klesla. Po Rusku se zemědělské produkty ze zemí mimo EU do Česka nejvíce dovážely z Argentiny, Jižní Afriky a Mexika. Celkově dovoz ze zemí mimo EU loni meziročně narostl o 7,3 procenta na 60,4 miliardy korun.

"Budeme pracovat také nad úpravou dohody o volném obchodu s Ukrajinou," uvedl Tusk. Polsko podle Tuska vede s Ukrajinou hovory o tom, že kromě dovozu obilí bude možná muset rozšířit embargo i na jiné komodity, pokud EU nenajde způsob ochrany evropského a polského trhu.

Bezcelní dohoda s Ukrajinou, která vyprší letos v červnu, by podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) měla být prodloužena. Napadenou zemi je totiž potřeba nadále podporovat nejen vojensky, ale také ekonomicky, uvedl už dříve. Pro všechny zemědělce by však podle něj měly platit stejné podmínky, aby tak čeští farmáři neztráceli svou konkurenceschopnost.

Zahraniční obchod Česka se zemědělským zbožím loni opět skončil zápornou bilancí, tentokrát 38 miliard korun. Ve srovnání s rokem 2022 byl schodek o 19,1 procenta nižší. Vývoz loni meziročně vzrostl o 11,3 procenta na 305,8 miliardy korun, dovoz o 6,9 procenta na 343,8 miliardy korun.

Vývoz ze zemí mimo EU mezi lety 2019 a 2023 (v miliardách korun):