Odhalil také sochu věnovanou dětským uprchlíkům. Během ceremonie s ním zúčastnění oslavili jeho 102. narozeniny, které měl ve čtvrtek.  Na Liverpool Street Station přijížděly vlaky s dětmi z nacismem ohrožené Evropy; bylo mezi nimi i 669 uprchlíků, které Winton zachránil před Hitlerem.

Stále  má co říct

Před dvěma lety byl z Prahy do Londýna vypraven historický vlak, který projel tehdejší trasou a vezl i některé "Wintonovy děti" a jejich rodiny. Snímky z této cesty jsou součástí expozice.

Nicholas Winton dostal během slavnostního zahájení výstavy narozeninový dort ve tvaru lokomotivy a organizátoři mu dali také kovovou plaketu z "jeho" vlaku.  Při krátkém vystoupení řekl, že se všemi problémy, které svět má, je potřeba se zaměřovat na přítomnosti a do budoucnosti.

"I když vím, že je potřeba si pamatovat minulost," dodal. "Zažil jsem největší éru technického pokroku, jaký kdy byl. Takže není skutečně žádná omluva pro problémy, které vidíme ve světě a které zhoršila chamtivost a nepoctivost některých," řekl sir Nicholas.

"Doufejme, že budoucnost nebude v rase a náboženství, ale v základní etice, kterou se podle mě každé náboženství a každá země řídí. Tato země má poprvé vládu kompromisu a já si myslím, že slovem pro budoucnosti je právě kompromis," řekl v narážce na to, že Británie má poprvé od druhé světové války koaliční vládu.

Rodinná sešlost

Zahájení se zúčastnilo také asi 20 "jeho" dětí a jejich rodiny. Filmový producent Barney Reisz, který ceremonii uváděl, připomněl, že jeho otec přijel jako dvanáctiletý chlapec v jednom Wintonově vlaku v červnu 1939.

Měl na sobě několik vrstev oblečení, které mu rodiče dali, i když bylo teplo, aby ho ochránili před nástrahami anglického počasí i všeho, co ho mohlo čekat, řekl.

"V Británii se mu dařilo, vystudoval Cambridge a stal se z něj filmový režisér," připomněl  otce, Karla Reisze, který natočil například snímky V sobotu večer, v neděli ráno nebo Francouzova milenka.  "Jsme tu všichni díky vám. Děkujeme a vše nejlepší," řekl Reisz.

Celou akci zorganizovala producentka Olga Menzelová a autorem výstavy je režisér a kameraman Jaroslav Brabec. Nabízí materiály z muzeí, stejně jako fotografie a dokumenty ze soukromých archivů "Wintonových dětí".