Dlouholeté rušení osnov, pod heslem „zbavit děti biflování", a chystaní alternativ v podobě  rámcových vzdělávacích programů, přišlo stát na stamilióny korun. Nyní se zdá, že odklon od nich přišel vniveč.

Důvody pro návrat k tradičnímu systému vzdělávání je podle ministerstva školství Josefa Dobeše nutný. Dětem totiž chybí základní znalosti. To vyplývá mimo jiné i z mezinárodního srovnávání - čeští žáci se totiž zhoršili nejvíc ze všech sledovaných zemí.

Učit znalosti v praxi se nepovedlo

Ředitelka Výzkumného ústavu pedagogického v Praze Stanislava Krčková k osnovám uvedla: „Na potřebu této metodické pomoci upozornila Česká školní inspekce a také nelichotivé výsledky českých žáků v posledním mezinárodním výzkumu čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti PISA."

Záměrem Rámcových vzdělávacích programů bylo naučit používat znalosti v praxi. Jenže po zrušení osnov si rodiče mysleli, že děti nebudou nuceny se učit třeba vyjmenovaná slova nebo některé matematické postupy. Stačí, aby si děti poradily s kalkulačkou a internetem, slyšeli mnozí učitelé.

Výsledky v různých školách také nebyly srovnatelné, protože školy začaly učit podle svého, což mnozí dost pocítily po přestěhování, když se často setkali s naprosto odlišnou látkou i předměty, upozornil již několikrát ministr Dobeš.

„Učitelé je sice mohou převzít, ale je nutné posoudit, zda informace odpovídají realitě na jejich škole. Myslím tím informace o realizovaných projektech v daném předmětu, dělených hodinách," říká Krčková.

Když se zvrhne reforma...

Učitelům rušení osnov vadilo. Například pražský pedagog Ondřej Hník Právu řekl: „Celá reforma přinesla přílišnou liberalizaci. Zvrhla se v papírování a naprosto se minula účinkem. Rozhodně nevedla k tomu, že by se ve výuce něco inovovalo."

Kantoři byli podle Hníka demotivováni tím, co se po nich chtělo. Zdůraznil, že museli nad rámec svého úvazku - a bez jakéhokoli ohodnocení - vytvářet školní vzdělávací programy, nadto nebyli k této činnosti nijak odborně připraveni a vyškoleni. Mnohdy tedy šlo o čirou byrokracii.

Hník popisuje, jak coby učitel základní školy musel před třemi lety vypracovat seznam všech aktivit, které bude s žáky absolvovat v předmětech, jež tehdy vyučoval.

„V další fázi jsem připisoval k těmto aktivitám takzvané kompetence, které podle mého názoru u žáků tyto aktivity rozvíjely. Nakonec jsem musel srovnat tyto kompetence s kompetencemi uvedenými v rámcových vzdělávacích programech, které jsou vodítkem pro školní programy, a tak podobně," dodal Hník.

Dobeš chce dát vše do pořádku

Kromě rozpracovaných osnov pro tři stěžejní předměty obsahuje materiál školství i návrh učebního plánu s rozpracováním týdenních časových dotací v jednotlivých ročnících.

„Mým cílem je vše dát do pořádku tím, že budu měřit kvalitu vzdělávání v uzlových bodech. Dotáhnu do zdárného konce státní maturity a spustím srovnávací zkoušky v pátých a devátých ročnících základních škol. Také se chci pokusit optimalizovat síť škol v krajích," sdělil Právu ministr.