Mečiar, který do Prahy dorazil po 19 letech, řekl, že Slováci vždy byli Čechům vděční za jejich pomoc při rozvoji Slovenska v meziválečném období. Zároveň ale chtěli mít ve společném státě silnější postavení. Politická jednání o něm ale podle Mečiara k reálnému úspěchu nevedla, i po vzniku federace v 60. letech měly jednotlivé národní vlády slabé pravomoci.

Podle Klause se v Československu o národnostních rozporech oficiálně nemluvilo, protože tuto debatu potlačoval komunistický režim. I kvůli tomu Češi nevnímali v roce 1989 národnostní otázku jako něco významného. "My Češi měli jediný cíl, zbavit se komunismu. Všechny pocity křivdy jsme odvíjeli od komunistické nesvobody. Slovensko cítilo i nesvobodu národní," řekl.

Rozhodujícím okamžikem pro rozpad Československa byly podle obou politiků volby v roce 1992, které na Slovensku vyhrálo Mečiarovo Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS), jež požadovalo rozdělení federace. Mečiar v pondělí v debatě řekl, že to bylo nevyhnutelné, protože federativní orgány nefungovaly.

Klaus uvedl, že slovenští voliči se hlasováním pro HZDS vyslovili pro samostatné Slovensko. Češi sice měli zájem o zachování společného státu, v dané situaci ale nechtěli hledat třetí cesty uspořádání vztahů nebo odsouvat problém do budoucna. "Proto jsme s Vladimírem Mečiarem velmi rychle dospěli k závěru, že je rozdělení nezbytné. Volební výsledek to určil zcela jednoznačně," řekl Klaus.

Někdejší český premiér a prezident uvedl, že vývoj posledních 25 let potvrdil správnost rozdělení Československa. Vyjednávání podle něj umožnilo hladký rozchod a zamezilo chaosu, který provázel rozpad Sovětského svazu nebo Jugoslávie. Mezi oběma státy tak nevznikly žádné konflikty. "Já sám jsem ani tehdy, ani nikdy potom necítil na Slovensku jakékoli nepřátelství vůči naší zemi nebo vůči své osobě," řekl Klaus.

Podle Mečiara rozdělení vztahům mezi Čechy a Slováky pomohlo. "Máme se raději než dřív, nemáme otevřené problémy," řekl.