Lidovým novinám měl informaci potvrdit Adam Borgula, státní zástupce, který Rittigovy kauzy dozoruje. Mělo se jednat o dodávky paliva pro pražské autobusy, které měl v letech 2010 - 2012 Rittig provádět přes firmu Oleo Chemical na podobném principu jako při dodávkách jízdenek.

V „palivové“ kauze má ale jít ještě o mnohem více peněz než u jízdenek. Mezi dodavatelem paliva a dopravním podnikem měla figurovat karibská firma Cokeville Assets, se kterou Rittig uzavřel poradenskou smlouvu již v roce 2006. Existuje proto podezření, že peníze z bionafty odtékaly nějakými kanály k Rittigovi. Ten však odmítá, že by měl výdělek z jakékoliv zakázky související s dopravním podnikem.

Státní zástupce Borgula zkoumání dodávek bionafty přímo nepotvrdil, naznačil však, že se o tuto část byznysu dopravního podniku vyšetřovatelé zajímají.

Firma vydělala za dva roky 430 milionů

Firma Cokeville Assets, za kterou jednal právník Peter Kmeť, vystupovala jako prostředník už v kauze jízdenek. Zde měla firma poskytovat společnosti Oleo Chemicals poradenství ve výběrových řízeních a dodavatelsko-odběratelských vztazích. Smlouva k tomu byla podepsána v roce 2009.

Půl roku poté získala firma zakázku na dodávku bionafty pro pražský dopravní podnik. Po úspěchu pilotního projektu byl podepsán pětiletý kontrakt za odhadovanou cenu 375 milionů. Pak se však o Rittiga začal zajímat Nadační fond proti korupci, a konkrétně o dodávce bionafty pohovořil v České televizi jeho analytik Karel Randák. Tento tlak přiměl dopravní podnik smlouvu vypovědět.

Firma Oleo Chemicals však nemusela smutnit. Zatímco podle odhadů měla za pět let vydělat 375 milionů, ve skutečnosti vyfakturovala téměř 430 milionů, a to za pouhé dva roky! Stamilionové rozdíly dnes firma vysvětluje tak, že částka 375 milionů byla pouze odhadem a navíc do ní nebylo započítáno DPH.