Čtvrt století od sjednocení Německa: Mezi východem a západem stále zeje propast
3. 10. 2015 – 11:01 | Magazín | pal

Od sjednocení Německa uplynulo 25 let a po celé zemi se připravují vzpomínkové akce. Centrem letošních oslav je Frankfurt nad Mohanem, který navštíví, kromě domácích politiků, i šéf EK Jean-Claude Junker a George Bush starší. Mezi oběma částmi sjednoceného Německa ale stále přetrvávají velké rozdíly. Bývalá NDR i dnes hospodářky zaostává za západem a její obyvatelé se dožívají nižšího věku.
Pouliční oslavy se budou v Německu konat v řadě měst. V Berlíně se například uskuteční řada koncertů před Braniborskou bránou.
Mezi hudebními vystoupeními se budou na velkoplošné obrazovky promítat historické záběry z doby sjednocení Německa, ale také z vrcholných okamžiků, které Němci prožili jako jeden národ v uplynulém čtvrtstoletí - mimo jiné uvedení kardinála Josepha Ratzingera do papežského úřadu nebo loňské vítězství na fotbalovém mistrovství světa.
Mezi východem a západem Německa jsou stále rozdíly
Oblast bývalé NDR prošla bouřlivým hospodářským rozvojem v první polovině 90. let, kdy se rychle přiblížila starým spolkovým zemím.
Zatímco v roce 1990 byl HDP na obyvatele na východě třetinový proti západu, v roce 1995 už překonal hranici 60 procent.
Následně se však dohánění západu zpomalilo a v současnosti je HDP na obyvatele v bývalé NDR o třetinu nižší než ve starých spolkových zemích.
Slabší hospodářská výkonnost nových spolkových zemí se projevuje i tím, že jsou v bývalé NDR dosud znatelně nižší platy než ve starých.
Průměrná měsíční hrubá mzda na východě loni byla 2480 eur (67 tisíc Kč), na západě byla 3180 eur (86 tisíc Kč). Platy v nových zemích tak jsou zhruba o pětinu nižší než ve starých, tento poměr se nemění od poloviny 90. let.
Hospodářské rozdíly mezi východem a západem Německa se projevují i mimo ekonomiku, například ve fotbalu.
Od roku 2009, kdy sestoupila Energie Chotěbuz, není v bundeslize žádný klub z bývalé NDR. Mezi 18 účastníky druhé nejvyšší soutěže jsou jen dva východoněmecké týmy. Slavné kluby bývalé NDR Hansa Rostock nebo Dynamo Drážďany hrají až třetí ligu.
Sjednocení probíhalo rychleji, než si politici představovali
V červnu 1989 prohlásil západoněmecký kancléř Helmut Kohl v neformálním rozhovoru s vůdcem Sovětského svazu Michailem Gorbačovem, že ke sjednocení Německa jednou dojde s toutéž jistotou, s níž vody Rýna vždy doputují do moře.
Na jeho slova došlo nečekaně rychle. Počátkem listopadu téhož roku padla Berlínská zeď a o několik týdnů později Kohl zveřejnil plán sjednocení Německa. Jak se později svěřil, myslel si v té době, že spojení bude otázkou tří až čtyř let. Ve skutečnosti se tak stalo už 3. října 1990.
Proces sjednocení Německa, rozděleného po celou dobu studené války na dva odlišné státní útvary, byl skutečně překotný.
Klíčovou úlohu sehrál v celém procesu Michail Gorbačov, který dal po svém nástupu do čela komunistické strany Sovětského svazu v polovině 80. let najevo, že Moskva již nehodlá vojensky intervenovat do vnitřních záležitostí svých satelitů, jako to učinila například v srpnu 1968 v Československu.
Pro východoněmecké soudruhy přišla tato změna kurzu v nejméně vhodný okamžik. Německá demokratická republika (NDR) čelila narůstajícím hospodářským problémům a od léta roku 1989 i masovému exodu svých občanů na západ.