zemědělství

O globálních změnách klimatu většinou slýcháme v čistě negativních souvislostech. Samozřejmě pravda, že rizika plynoucí z dalekosáhlých změn teplot a srážek, výkyvů počasí i transformací celých ekosystémů můžeme jen těžko popřít. Jako každé změny ale mají i tyto transformace kladné a záporné stránky. Jednu z těch světlejších nedávno zdokumentovali kanadští, čínští a britští vědci ve vědeckém žurnálu Scientific Reports. S nasazením sofistikovaných počítačových modelů zjistili, že se zemědělské oblasti mohou do konce století rozšířit směrem na sever až o 1200 kilometrů. Než ale sebereme motyky a vydáme se na Sibiř, měli bychom zmínit i několik háčků, které tato zpráva skrývá.

Do několika desítek let nebude vzácností jen cibetková káva, ale zřejmě i ta obyčejná. Tedy alespoň káva chutnající tak, jako nyní. Klimatické změny totiž ohrožují kávovníky. Pěstitelé se je sice snaží zachránit, ale možná to bude na úkor chuti...

Jsou pátí na světě v množství plochy osázené vinicemi. Ale místo toho, aby vyráběli kvalitní víno, na nějž mají ty nejlepší podmínky, končí hrozny v Turecku na talíři jen jako "obyčejné" ovoce. Islám, ke kterému se hlásí většina obyvatel, totiž alkohol zakazuje. A i když pár hroznů přece jen v sudech skončí, moc se o nich neví, a tak o místní produkci není ani v zahraničí zájem.

Vyhlášené floridské pomeranče se možná brzy stanou minulostí. Zářijový hurikán Irma zničil většinu místních sadů, z pomerančovníků zbyly jen třísky, popadané ovoce shnilo za zemi. Ve nešťastném spojení s nemocí zeleného draka, která už tak decimuje místní pomerančovníky, to bude znamenat nedostatek pomerančů a s ním spojené zdražení džusů. A to nejen ve Spojených státech.

Růst poptávky po makadamových oříšcích mění zemědělskou krajinu na východě Jihoafrické republiky. Majitelé půdy tam stále více přesouvají svůj zájem od pěstování banánů a cukrové třtiny k pěstování ořechů, které se používají v nejrůznějších sladkostech - zmrzlinou počínaje a sušenkami konče.

Počátek efektivního pěstování chaluh pod mořskou hladinou si od nového programu slibuje společnost Marine BioEnergy, která ve spolupráci s University of Southern California a Wrigley Institute připravuje pilotní program testující, nakolik je něco podobného možné. Jako u řady moderních nápadů to stojí a padá na robotech.  

Pokud bychom chtěli nají plodinu, která živí svět, nemusíme chodit daleko. Tou nejvýznamnější je totiž kukuřice, se kterou se často setkáme i na našich polích. Nejen, že bývá každoročně touto rostlinou oseta vůbec největší plocha ze všech pěstovaných obilnin, ale kukuřice celosvětově kraluje i co se týká výnosů. Jak se ale tato zvláštní jihoamerická rostlina vyšvihla na pomyslný trůn? Odpověď se zřejmě skrývá v expanzi kukuřice na sever amerického kontinentu a jejím přizpůsobení kratší sezóně v podmínkách mírného pásu.

Určitě jste si již mnohokrát posteskli, o kolik hůř chutnají zimní rajčata v porovnání s těmi letními. Dlouhý transport z teplejších krajů si vybírá svou daň, nemluvě o skladování, které často nemusí být ideální. Dlouhá doba od sklizně na stůl navíc vede k přednostnímu výběru variet s tuhou slupkou, které lépe odolají otlačení, a to bez ohledu na jejich další vlastnosti. Zkrátka, rajčata v zimních měsících nestojí za nic.