Obyvatelé severní polokoule měli v noci z neděle na pondělí příležitost spatřit úplné zatmění Měsíce. Tento jev doprovázel tzv. superúplněk, kdy měl Měsíc načervenalou barvu. O pozorování nezvyklého úkazu byl mezi lidmi velký zájem. Například do hvězdárny v Ondřejově dorazily desítky lidí. 

"Konečně mohu umřít, děkuji." Tuto jednoduchou větu slýchá nizozemský řidič sanitky Kees Veldboer téměř denně. Už osm let jeho charitativní organizace Stichting Ambulance WENS plní poslední přání nevyléčitelně nemocným lidem. On a další dvě stovky dobrovolníků vozí smrtelně nemocné pacienty k moři, na svatby či do galerií.

Do vesmíru už lidstvo vyslalo pěkných pár věcí – spoustu šrotu, několik důmyslných udělátek, větší i menší organismy a dokonce i pár příslušníků vlastního rodu, kteří se po prvních nesmělých pokusech stabilně usadili na oběžné dráze naší planety. Přinejmenším ještě několik let se budou střídat na Mezinárodní vesmírné stanice. Na palubu zásobovacích lodí se vejde všelicos, a tak občas není nouze o zajímavé experimenty. V rámci jednoho z nich se do vesmíru podívala i skotská whisky.

V jedné z Ezopových bajek závodí zajíc s želvou, ale ta ho nakonec porazí, když si sebevědomý zajíc na chvíli zdřímne. Mohl by se podobný závod někdy odehrát v přírodě a je možné, aby želva porazila zajíce? Na tyto otázky se snaží odpovědět britští vědci. 

Archeologové objevili zvláštní kamenné nástroje v pralesích západní Afriky i na plážích v Thajsku. Pocházejí ze stejné doby jako egyptské pyramidy a náhodný pozorovatel by asi dlouho musel přemýšlet, k čemu tyto nástroje sloužily. Nevytvořila je totiž lidská ruka. 

Tráví hodiny v salónech krásy a za péči o svůj zevnějšek dávají měsíčně v přepočtu přes pět tisíc korun. Gabonští muži objevují kouzlo zkrášlujících procedur. Chtějí se líbit ženám, které prý mají rády upravené a elegantní muže a zároveň je to pro ně vyjádřením určité společenské prestiže.  

Mezi letošními laureáty humorných Nobelových cen se ocitli výzkumníci, kteří zjišťovali třeba průměrnou dobu močení u savců nebo se nechali popíchat od včel, aby si ověřili, kde bolí žihadlo úplně nejvíc. Ig Nobelovy ceny se každý rok udělují na Harvardově univerzitě. O tom, kdo bude oceněn, rozhoduje od roku 1991 komise magazínu Annals of Improbable Research (Anály nepravděpodobného výzkumu) složená z držitelů skutečných Nobelových cen. 

Měli všechno. Peníze, slávu, drahá auta, luxusní vily, statisíce fanoušků po celém světě a přitom se mohli živit tím, co je nejvíce naplňovalo. Nicméně otřepané pořekadlo – rychle nabyl, rychle pozbyl – se v žádném oboru lidské činnosti neopakuje s tak železnou pravidelností jako ve sportu. Zástup slavných osobností, které po ukončení kariéry přišly o většinu majetku, v horším případě i o střechu nad hlavu, je doslova nekonečný. A každým rokem se zvětšuje...