zahrada

Švestky se sklízejí ve třech různých fázích zralosti podle toho, co z nich má být. A kromě povidel a sušení z nich jde udělat i klevera, švestková omáčka k moučníkům, kterou dnes v kuchařkách málokdo najde.

Zahrada v srpnu vysychá. Kaluže, které tu po každém dešti bývaly, letos nejsou, tůňky zmizely taky. Místa, kam ptáci a hmyz chodili pít celé roky, jsou teď suchá jako celé okolí kolem nich.

Znáte to určitě taky: Srpnová zahrada dává rajčata i cukety rychleji, než je stačíte jíst, a plíseň už na záhonech pracuje. A teď honem co s tím?

Záhony po česneku, cibuli a rané zelenině nemusí do zimy ležet ladem. Spousta plodin totiž ještě stihne podzimní sklizeň.

Vytahané, seprané nebo proděravělé tričko už možná nechcete nosit, do koše však ještě rozhodně nepatří. Stačí několik střihů nůžkami a promění se v měkké úvazy pro rajčata, ochranu citlivých rostlin nebo jednoduchý zavlažovací knot. Nejlepší je přitom obyčejná bavlna bez plastových potisků.

Jahodník zasazený v srpnu má do zimy čas zakořenit a příští rok už plodí. Kdo výsadbu odloží na jaro, bude první sezonu jen čekat. Celá práce ale stojí na jednom detailu, který se dá zkazit ve dvou sekundách — a pak už se s tím nedá nic udělat.

Bolševník velkolepý a křídlatka na vlastním pozemku nejsou soukromá věc. Zákon je řadí mezi invazní nepůvodní druhy a jejich regulace je povinná.

Sucho a vysoké teploty dávají českým zahradám zabrat. Správná zálivka, mulčování i omezení sečení ale mohou rozhodnout o tom, zda rostliny i trávník náročné léto zvládnou bez větších škod.