Výzkum

Každá část mozku je nastavená k jiné rychlosti zpracování informací. Problém přichází, když je má pak mozek sjednotit dohromady.

Dlouho se věřilo, že ve snech vidíme jen lidi, které jsme potkali i při bdění. Realita je ale úplně jiná.

V japonském superpočítači Fugaku dnes neběží jen čísla, ale i digitální obdoba mozku. Vědcům se poprvé podařilo vytvořit biologicky věrnou simulaci myší mozkové kůry, kterou lze zastavit, přetočit a zkoumat do nejmenších detailů. Nový nástroj slibuje průlom ve výzkumu nemocí – a zároveň otevírá otázky, kam až může sahat hranice mezi živým mozkem a strojem.

Vědci poprvé zmapovali vývoj mozku napříč celým životem. Ukazuje se, že náš mozek má vlastní rytmus – chvíle růstu, konsolidace i zpomalování. Zlomové okamžiky přicházejí ve čtyřech konkrétních věkových bodech. A každý z nich může ovlivnit, jak přemýšlíme, jak se rozhodujeme i jak vidíme svět.

Jeskyně plná pavouků skrývá jedinečný ekosystém a největší pavučinu na světě.

Myslíte si, že vyšší IQ se projevuje jen excelováním ve škole nebo pamětí  géniuse? Omyl! Moderní výzkumy ukazují, že lidé s nadprůměrnou inteligencí mají spoustu jemných, často nepovšimnutých rysů – od prodlouženého vývoje mozku až po delší život. Pojďme se podívat na to, co se v praxi ukazuje jako charakteristické pro inteligentnější lidi.

Analýza Birminghamské univerzity odhalila, které jméno lidé považují za nejkrásnější. O prvenství se postaralo jméno, jehož melodie lahodí napříč jazyky i kulturami.

Propojení podnikatelů, škol, vědců i veřejné správy pro nastartování chytré transformace Ústeckého kraje. To je cíl projektu podpořeného z Operačního programu Jan Amos Komenský. O jednom z výstupu projektu - digitální dílně DigiLab, hovoří proděkan Fakulty strojního inženýrství UJEP Jan Štěrba.