Alžběta Báthoryová, nejtemnější šlechtična střední Evropy, balancuje už čtyři staletí mezi legendou a skutečností. Zatímco pověsti z ní dělají krutou vražedkyni koupající se v krvi dívek, moderní výzkumy naznačují, že mohla být spíš obětí mocenské hry, kterou měla zaplatit svým jměním i pověstí.

Děti a dospívající by měli symbolizovat nevinnost a naději, ne chladnokrevné násilí. Přesto se v historii objevili mladí vrazi, jejichž činy šokovaly celý svět. Od britské Mary Bell po amerického Harveyho Robinsona – příběhy, které dokazují, že zlo může mít i dětskou tvář.

Po čtyřiceti letech od brutální vraždy šestnáctileté dívky z Long Islandu přivedla stopa z obyčejného brčka vyšetřovatele k novému podezřelému. Případ, který kdysi poslal do vězení nevinné muže, se díky moderní DNA genealogii znovu otevřel – a ukazuje, že spravedlnost někdy jen spí.

Patricia Krenwinkelová, která v roce 1969 brutálně vraždila po boku Charlese Mansona, má po více než půlstoletí za mřížemi šanci na svobodu. Komise jí doporučila podmínečné propuštění – a Amerika zadržela dech.

Kriminalisté nevzdali boj se zapomenutým případem. Moderní analýza DNA ukázala, že ani po 44 letech není vrah v bezpečí.

Důvěra, která stála život. Měl pacienty léčit a doprovodit v nejtěžších chvílích. Místo toho jim potají píchal smrtící látky, zakrýval stopy ohněm a roky unikal spravedlnosti. Až teď vychází najevo rozsah hrůzy, který šokoval i zkušené vyšetřovatele.

Brutální vraždy z roku 1969 šokovaly celý svět. Ale co když Charles Manson nebyl šílený vůdce kultu, nýbrž loutka tajného vládního programu? Teorie o propojení s CIA a projektem MK-Ultra nahání hrůzu dodnes.

Ve srovnání s obdobím před sametovou revolucí umírá méně Čechů nepřirozenou, násilnou smrtí. Zatímco v roce 1989 přišlo o život vraždou, sebevraždou, při dopravní nehodě nebo jiné nešťastné náhodě přes 9 tisíc lidí, loni to bylo jen 5,6 tisíc. Sestupnou tendenci násilných úmrtí prokazuje ve svých průzkumech Český statistický úřad.