V Kalifornii se opět otevírají rány, které nikdy zcela nezacelily. Patricia Krenwinkelová, někdejší oddaná následovnice kultovního vůdce Charlese Mansona, má po šestnáctém slyšení šanci dostat se z vězení. Komise pro podmínečné propuštění jí v pátek doporučila pustit na svobodu. Po 54 letech za mřížemi by tak mohla opustit Kalifornský ústav pro ženy v Chinu. Věznice, kde si odpykává doživotní trest za účast na sedminásobné vraždě, by tak možná otevřela brány jedné z nejznámějších postav krvavého běsnění spáchaného Mansonovou „rodinou“.

Případ však zdaleka není uzavřen. Doporučení komise teď čeká právní přezkum, který může trvat až čtyři měsíce. Pokud ho potvrdí plná rada, má guvernér Gavin Newsom 30 dní na konečné rozhodnutí – může doporučení schválit, zamítnout, nebo vrátit k přešetření. Stejný scénář už Kalifornie zažila v roce 2022: tehdy komise rovněž doporučila Krenwinkelovou propustit, ale Newsom rozhodnutí zvrátil s odůvodněním, že stále představuje hrozbu pro veřejnost a svádí příliš velkou vinu na Mansona.

Krvavé řádění, které šokovalo Ameriku

V noci z 8. na 9. srpna 1969 vtrhla skupina Mansonových následovníků do domu herečky Sharon Tateové, tehdy těhotné manželky režiséra Romana Polanského. Tateová a čtyři další lidé – Thomas Jay Sebring, Abigail Folgerová, Wojciech Frykowski a Steven Earl Parent – byli brutálně ubodáni a zastřeleni. Polanski byl v té době v Evropě. Krenwinkelová u soudu popsala, jak Folgerovou pronásledovala s nožem a 28krát ji bodla, až ji bolela ruka.

Další noc si skupina vyhlédla manžele Lena a Rosemary LaBiancovy. I je zavraždili v jejich vlastním domě. Na zdech napsali krví nápisy jako „Smrt prasatům“ nebo zkomolené „Healter Skelter“, odkazující na píseň Beatles. Krenwinkelová byla v roce 1971 odsouzena k trestu smrti, který byl rok poté změněn na doživotí po zrušení trestu smrti kalifornským nejvyšším soudem. Stejný osud potkal i další členy sekty – Susan Atkinsovou (zemřela 2009), Leslie Van Houtenovou (propuštěna 2023) nebo Texe Watsona, který stále zůstává za mřížemi.

zleva: Susan Atkins, Patricia Krenwinkel a Leslie Van Houtenzdroj: Profimedia.cz

U posledního slyšení Krenwinkelová nepromluvila. Prostor dostali pozůstalí obětí, kteří se proti jejímu propuštění důrazně postavili. Debra Tateová, sestra zavražděné herečky Sharon Tateové, dlouhodobě upozorňuje na chladnokrevnost a nepřítomnost lítosti: „Tahle žena se u soudu smála vraždám. Neprojevila žádnou lítost. Společnost nesmí dopustit, aby se sériová vražedkyně vrátila mezi lidi.“

zdroj: Profimedia.cz

Tateová rovněž kritizuje odmítání přímé konfrontace ze strany odsouzených. Už roky se snaží prosadit restorativní spravedlnost – tedy osobní setkání mezi pachatelem a pozůstalými. „Mohli by si sednout tváří v tvář a říct, že je jim to líto, ale neudělají to,“ říká. „Když oběti volají po rozhovoru a pachatelé mlčí, není to další forma týrání?“

O osudu Patricie Krenwinkelové se rozhodne v následujících měsících. Pro jedny je symbolem pokání, pro druhé důkazem, že některé brány by měly zůstat navždy zavřené. Jedno je však jisté – stíny léta 1969 zůstávají stejně děsivé jako tehdy.