Unikátní snímek: Černá díra spala sto milionů let, pak vybuchla jak vulkán napříč vesmírem. Vědci to vyfotili

V renomovaném vědeckém časopisu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society byl a je k vidění mimořádně zajímavý snímek: Vědcům se povedlo vyfotit gigantický vesmírný gejzír v srdci vzdálené galaxie s kódovým označením J1007+3540. Po sto milionech let se tam totiž probudila supermasivní černá díra.

„Je to jako sledovat výbuch kosmické sopky, která spala celé věky. Jen tenhle je tak obrovský, že nechává stopy napříč téměř milionem světelných let,” uvedla hlavní výzkumnice a autorka studie Shoba Kumari v tiskové zprávě.

Ještě jednou: Gejzír je tak obrovský, že z jednoho konce na druhý měří neskutečný milion světelných let. Což je škála, kterou lidský mozek prakticky nedokáže pojmout a představit si ji.

zdroj: LOFAR/Pan-STARRS/S. Kumari et al.

Pro srovnání: Nejbližší hvězda krom Slunce je od Země vzdálená něco málo přes čtyři světelné roky, což je vzdálenost, kterou bychom se současnými technologiemi cestovali zhruba 70 000 let. 

Jinak řečeno, pro průlet kolem celého gejzíru bychom s našimi dopravními prostředky potřebovali nějakých 19 miliard let, což je víc, než je starý celý vesmír. 

Většina velkých galaxií hostí ve svém středu supermasivní černé díry, ale jen malá část z nich aktivně vypouští obrovské proudy magnetizované plazmy, které září v rádiovém spektru. Galaxie J1007+3540 je proto celkem unikát. Navíc si lze všimnout známek opakovaných výtrysků těchto proudů, což naznačuje, že její centrální černá díra střídá aktivní a klidové fáze.

„Toto dramatické vrstvení mladých výtrysků uvnitř starších, vyčerpaných laloků je charakteristickým znakem epizodické aktivity. Díváme se na galaxii, jejíž centrální motor se v průběhu kosmických časových měřítek opakovaně zapíná a vypíná,“ vysvětlila Kumari.

Debatovaná galaxie je součástí obrovské kupy galaxií naplněné extrémně horkým plynem, který vytváří vysoký vnější tlak, který následně deformuje výtrysky z černé díry. Magnetizovaná plazma se pak šíří kupou a zanechává za sebou chvost, který je sám pravděpodobně starý celé miliony let.

A k čemu to je dobré, zeptal by se krutý pragmatik. K něčemu přeci ano: Data ze systémů jako J1007+3540 jsou mimořádně cenná, protože zachycují vývoj galaxií v přímém přenosu. Odhalují, jak černé díry procházejí aktivními fázemi, jak výtrysky stárnou a vyhasínají a jak husté prostředí galaktických kup dokáže formovat celou strukturu galaxie.

Jnak řečeno: Vědci odhalují, že galaxie nerostou plynule, ale vyvíjejí se skrze bouřlivé střety a divoké kosmické události.