Věda

Ptáci jsou schopní neuvěřitelných mentálních výkonů. Není žádným tajemstvím, že se někteří z nich dokážou naučit lidská slova či krátké věty. Krkavcovití pěvci a papoušci toho ale dokáží ještě daleko víc. Naučená slova jen "nepapouškují", ale po svém způsobu dokážou komunikovat s člověkem. 

Každý, kdo někdy pozoroval motýly, jak svými dlouhými sosáky vysávají nektar z hloubi květů, se nad touto jejich zvláštní strategií musel pozastavit. Jak mohl podobný zdánlivě překombinovaný způsob obživy vůbec vzniknout? Nejde ani tak o samotné zástupce hmyzu, jejichž srolovaný sosák může dosahovat až několikanásobku délky těla, nebo květy, jejichž kalichy jsou hluboké i desítky centimetrů. Nejpozoruhodnější je koevoluce těchto dvou kreativně soupeřících stran, která vede k tomu, že ústní ústrojí konkrétního druhu motýla přesně zapadá do květů třeba jen jediného druhu rostliny. 

Fantazii se meze nekladou, říká se a platí to dokonale také, když jde o erotické představy. Hranice sexuální imaginace prakticky neexistuje. Znamená to však, že jsme všichni ve skutečnosti "zvrhlíci"? 

Existují další světy vhodné pro život i někde "tam venku"? Podobně se možná při pohledu na noční oblohu alespoň jednou ptala většina z nás. Astronomové ale na otázku navazují a ptají se: Pokud ano, za jakých podmínek – kde je máme hledat a byli bychom vůbec schopni takové planety zachytit? Nedávná konference The Astrophysics of Planetary Habitability se zabývala právě těmito tématy. Jaké odpovědi i nové otázky nám přinesla?

Příběh Howarda Cartera, britského egyptologa a objevitele Tutanchamonovy hrobky, obletěl svět. Inspiroval celé generace egyptologů a zásadním dílem přispěl ke zviditelnění do té doby poněkud obskurního oboru. Stejně tak dal vzniknout romantickým představám o božských faraonech, jejich kletbách a vraždících mumiích, které se staly nedílnou součástí literární a filmové kultury. Rozhodně ale neplatí, že by se okolo místa faraonova posledního odpočinku určité záhady nenašly. Můžeme si jen domýšlet, jak překvapený musel Carter být, když na boku mumie z doby bronzové našel prvotřídní železnou dýku…

Afrika je kolébkou lidského rodu. Madagaskar, rozlehlý ostrov ležící asi 500 kilometrů od jejího jihovýchodního pobřeží, tak měli první lidé doslova na dlani. Když se ale cestovatelé a výzkumníci zaposlouchali do mluvy místních lidí, zjistili, že tu něco nehraje.

V přírodě můžeme nalézt řadu "přebujelých" orgánů, které na první pohled nikterak nepomáhají svým nositelům k přežití. Parohy jelenovitých sudokopytníků, masivní rohy brouků i ocasy pávů se vyvinuly působením pohlavního výběru. Všechny tyto ozdoby ale blednou před spermiemi octomilek, které mohou u některých druhů dosahovat až několikanásobku délky těla drobné mušky.

Blahodárné účinky slunce cítí snad každý člověk. Když vysvitne, hned máme lepší náladu a víc energie. Tím to ale zdaleka nekončí. Ukazuje se, že pomáhá snižovat některé negativní účinky kouření. Ale pozor, ani se sluněním se to nesmí přehánět!