Věda

Čím se liší lidé od ostatních zvířat? Schopností řeči, že umí poskládat Rubikovu kostku, nebo letět do vesmíru? Existuje mnohem prozaičtější věc, která nás činí výjimečnými ve zvířecí říši - brada. Žádný jiný tvor na zemi ji nemá a vědci stále nedokázali přijít na to, k čemu vlastně taková brada je.

Obvykle máme tendenci přiřazovat větší smyslové výkony zvířatům, než člověku. Údaje o tom, kolikrát citlivější je čich nebo zrak toho kterého živočicha, spolehlivě dokážou přitáhnout naši pozornost a vyburcovat fantazii. Někdy na tom ale nejsme tak špatně ani my sami. Ba co víc, v některých případech zřejmě evoluce našich smyslových orgánů dosáhla maxima možného. Jak nedávno oznámil tým evropských a amerických vědců v časopise Nature Communications, naše oko je s největší pravděpodobností schopné zachytit i dopad jednoho jediného fotonu na sítnici.

Pokroky v oblasti IT, elektroniky a robotiky umožňují stále těsnější propojení lidské a robotické práce. Světem průmyslu se teď proto nese hlasitý nový buzzword předznamenávající další průmyslovou éru.

Plátová brnění středověkých rytířů nás dodnes nepřestávají fascinovat. "Zbroj má za úkol spojit tři protikladné kvality – nízkou váhu, vysokou ochranu a volnost pohybu," pravil Pietro Monte, slavný milánský zbrojíř na konci 15. století. Postřeh to byl tak významný, že se podle něj návrháři ochranných obleků řídí dodnes. Dokonce i konstruktéři prvních kosmických skafandrů v americké NASA se údajně inspirovali brněním Jindřicha VIII. 

Když si pořídíte domácí zvíře, kromě běžných radostí a starostí vás také čeká chvíle, kdy se budete muset vyrovnat s jeho ztrátou. Pokud ovšem chcete svého mazlíčka "zvěčnit" a žít s ním až do vlastní smrti, jihokorejská firma má pro vás jednoduché řešení - nechte ho naklonovat. 

Pro teroristy je vraždění prostředek, nikoli cíl. Jde jim především o to, aby v lidech vyvolali strach. A skoro to vypadá, že se jim za poslední rok po sérii útoků v Evropě daří. Evropané jsou stále víc znepokojení a podezřívaví, a to je pochopitelné. Pokud ale chceme zůstat racionální a zachovat své životní zvyky, nesmíme strachu podlehnout. Jak s ním ale bojovat?

"Jak létají ptáci?" Jeden by těžko hledal dětinštější otázku. Pravda, tento problém kdysi vzrušoval celé zástupy přírodovědců, umělců a konstruktérů. Vyprávět by o tom mohl třeba Leonardo da Vinci. Moderní věda však přinesla uspokojivou odpověď ve formě celé plejády poznatků o ptačí anatomii, metabolismu, aerodynamice a chování. Všechny tyto argumenty ale blednou před schopnostmi některých ptačích zástupců – například rorýsů, ale zejména mořských ptáků z příbuzenstva fregatek. 

Podle moderních biologických poznatků je diverzita pozemských organismů tak obrovská, že bychom se s novými druhy měli setkávat na každém kroku. Dosud nepoznaní zástupci se samozřejmě nevyskytují na pomyslném stromu života rovnoměrně.