Věda

Kvalitní strava je základ dlouhého a zdravého života, o tom se mluví neustále. Kromě zdravější tělesné schránky má ale vliv mimo jiné i na to, jak dobrou paměť budeme mít. A jaký je tedy recept?

Určitě jste si toho všimli - někdo "stárne do krásy" a vypadá o deset let mladší než ve skutečnosti, jiný jakoby zestárl předčasně. Stárneme zkrátka každý vlastním tempem. Čím je to ale dané? 

Nedostatek vody trápí lidi napříč zeměkoulí, pomoct by ale mohla technologie původem z Chile. V tamní poušti Atacama vědci sbírají vodu z mlhy. 

Konečně skvělá zpráva pro všechny odpůrce zdlouhavého cvičení, které snad nemá konce, milovníky "gaučingu" a extrémně vytížené lidi, kteří věčně nemají čas - k tomu, abyste se dostali do formy, stačí pouhá minuta cvičení. Pochopitelně to má jeden háček.

Buňky lidí, všech mnohobuněčných živočichů, rostlin a hub, ale také jednobuněčných prvoků, obsahují řadu vnitřních komponent. Některé jsou zbytnější a v evoluci se u určitých skupin ztratily nebo výrazně pozměnily. Další se zdají daleko důležitější. Jednou z naprosto nezbytných součástek jsou – nebo se do nedávna zdály být – "buněčné elektrárny", mitochondrie. 

Po "pádu dinosarů" přišli na scénu prakticky ze dne na den savci. Jak je možné, že přežili katastrofu, která dinosaury vyhubila? Klíč k této hádance možná ukrývají ježury. 

Různé lidské společnosti upřednostňují nejrůznější způsoby soužití mužů a žen. Přesto je s podivem, že většina velkých a úspěšných zemědělských společností, které daly základ modernímu lidstvu čítajícímu miliardy jedinců, přešla k monogamnímu uspořádání vztahů. Soužití jednoho muže s jednou ženou je standardem i u nás, byť samozřejmě v praxi nalezneme řadu výjimek. 

Velikostí jsou srovnatelné se Zemí, ale o podmínkách panujících na jejich povrchu zatím víme velmi málo a obíhají kolem hvězdy dramaticky odlišné od našeho Slunce – to jsou tři planety, jejichž objev vzbudil velkou pozornost vědecké obce i široké veřejnosti. Jak je budeme moci zkoumat a zjistit, nakolik jsou Zemi skutečně (ne)podobné?