věda a poznání

Nos chybí téměř každé staroegyptské soše. Mohlo by se zdát, že je to důsledek eroze – přece jen památky ze starého Egypta přežily tisíce let a nos jakožto drobná vystupující část těla je logicky také nejkřehčí. Vypadá to však, že sochy byly zbaveny nosů úmyslně.

Jářku, máme tu dalšího vědce, který se vyjadřuje k mimozemským civilizacím! Tentokrát jde o Douglase Vakocha, který na pařížské konferenci nadhodil, že si nás mimozemské civilizace možná drží ve své zoo. Jako vždy, když se vědecká osobnost vyjadřuje k tématu podobného druhu, zpráva zaujala světový tisk. V praxi jde však přinejlepším o další druh čehosi, co je jenom o trochu poučenější názor než věštění z kávové sedliny.

Poprvé v historii se genetikům podařilo vytvořit zcela nový genom živočicha tak, že jej "naprojektovali" jenom v počítači. Výsledkem bylo DNA bakterie, které sice stálo na mustru existujícího živočicha, ale jeho genom byl upraven tak, že šlo o jakýsi "upgrade" původního druhu. Jde o "umělý život"? A má nás takový pokrok děsit, anebo fascinovat?

Kanibalismus je v přírodě poměrně běžnou kratochvílí, velmi špatně se však určují jeho důvody. Nová studie francouzských vědců Albana Defleura a Emmanuela Desclauxe se však možná poprvé dopídila k tomu, proč se skupina neandrtálců před 120 milénii rozhodla ochutnat své "kolegy". Za vše paradoxně mohl odchod předešlé doby ledové.

Jane Goodallová se zvířaty spojila celý svůj život. Zkoumání šimpanzů věnovala desítky let a získala přelomové poznatky. Slavná etoložka dnes slaví pětaosmdesáté narozeniny.

Každé tři hodiny snímají a analyzují vodu v Patagonii speciální snímače. Vědci Centra pro výzkum mořských ekosystémů při chilské Jižní univerzitě (UACH) se na jednom z nejnehostinnějších míst snaží svým výzkumem předpovědět důsledky oteplování klimatu v dalších světových mořích. 

Den je potřeba zahájit kvalitní snídaní, abyste měli dost energie na celý den a bez snídaně můžete zapomenout na zdravé hubnutí. Tolik zdravotní příručky a dietní rady. Jenže na skutečném významu a důležitosti snídaně se nejsou vědci schopni shodnout. 

Krátce před počátkem civilizace, před 12 800 lety, pomalu s koncem poslední doby ledové ustupovaly pevninské ledovce. Průměrné teploty rostly. Pak se však stalo cosi, co globální klima na další milénium nečekaně opět ochladilo o dva až šest stupňů Celsia! Vrší se důkazy, že ono nešťastné prodloužení poslední doby ledové mohlo mít kořeny v dopadu komety na zemský povrch.