věda a poznání

Hledání kořenů náboženství je i v dnešním světě ošidným tématem. Většina světové populace vyznává nějaký druh náboženské víry a přísně racionální vědecký pohled na počátky moderních náboženství je pramálo slučitelným s většinou z religiózních světonázorů. Část zastánců náboženských dogmat má ostatně za to, že lidé potřebují víru v boha – bez vyššího řádu, který dosáhne mimo dohled světské moci, by se totiž dle nich společnosti rozpadly. Nová studie pod vedením Patricka E. Savage jim v tom však díky stopování vývoje lidských populací oponuje – alespoň do jisté míry.

Přítomnost jemných částeček ve vzduchu je jedním z největších zdravotních problémů planety. Došla k tomu alespoň nová studie, která na základě přesnějších modelů spočítala míru úmrtí způsobenou chorobami vyvolanými znečištěním vzduchu. Krom rizika pro dýchací ústrojí můžou částečky, za něž jsou nejvíc zodpovědné uhelné elektrárny a silniční doprava, také za velký počet infarktů a mrtvic. Oproti starším odhadům se nebezpečnost znečištění až zdvojnásobila.

V boji s ochablostí svalů spojenou se stářím a nemohoucností seniorů by mohl pomoci hormon apelin vylučovaný při cvičení. Injekce hormonu, který je běžně přítomný ve svalech, pomohly regenerovat svalová vlákna u myší. 

Některá spí ve vzduchu za letu a nikdy neusnou tvrdě, jiná spí i několik měsíců. Každé zvíře má svůj způsob a čas, který spánkem tráví. Zatím se vědcům však nepodařilo najít žádného tvora, který by nikdy nespal. 

Konzumace ryb je obecně doporučována jako zdravější alternativa jiných masných produktů, a je to znát i na spotřebě. OSN odhaduje, že průměrně člověk na Zemi dnes ročně sní přes 20 kilogramů ryb. Jde o rekordní cifru, zvláště zohledníme-li stoupající lidskou populaci. Pokud však bude nadměrný rybolov ruku v ruce se zvyšováním oceánských teplot pokračovat dále, nemusí tomu být napořád. Populace ryb by totiž dlouhodobě mohla poptávce přestat dostačovat. Tvrdí to nová studie z UC Santa Barbara.

Ve spánku dokážeme rozeznávat významné diskuse, které se během něj odehrávají v naší blízkosti, ale neumíme si pak po probuzení na ně vzpomenout. Podle nové studie umí mozek během spánku registorvat vnější podnět a vybírá pro nás významnější stimuly, na které nás někdy nutí i reagovat. Třeba probuzením v autobuse včas, abychom nepřejeli.

Touha letět k jiným hvězdám je v nás zakořeněná snad od počátku věků. I když se od roku 1957 a prvního letu do kosmu lidstvo k tomuto cíli přiblížilo nejvíce za celou dosavadní historii, dnes je paradoxně představa letu lidské posádky k jiné hvězdě nedosažitelnější než se zdála být tehdy. Optimismus z počátku kosmického věku vystřídalo vystřízlivění nad tím, jak enormně náročná a riskantní by podobná mise byla.

Napětí mezi Indií a Pákistánem opět připomnělo lidstvu existenci jaderných zbraní. Z relativně daleké Asie přesto může riziko jaderné přestřelky mezi oběma státy působit poměrně méně významně, než riziko téhož na našem území. Ačkoliv se situaci mezi oběma státy podaří zřejmě uklidnit, i hypotetická limitovaná atomová válka v Pákistánu a Indii by dost možná měla klimatické důsledky i na nás.