věda a poznání

Země má během příštích 80 let hostit až 11 miliard lidí. Spolu s tím však nedojde jen na nárůst soupeření o zdroje, ale na i potenciální novou zdravotnickou krizi. Nová studie z dílny University of Notre Dame varuje, že vyšší populace a nutná vyšší produkce potravin povede i k vyššímu globálnímu výskytu infekčních patogenů. Může se jednat o nejzávažnější zdravotní krizi druhé poloviny století.

V Uppsale ve Švédsku objevili dva vzácných pohřby na lodi. Jeden z nich byl absolutně neporušený. Pozoruhodné ale byly hlavně pozůstatky, které v hrobě byly uloženy. V lodi se nacházel jeden člověk, pes a kůň – všichni ve velmi dobrém stavu.

Nekonečné téma společenských debat - vyšší inteligence psů, anebo koček - se dočkalo rozhřešení. Alespoň tedy do převahy části mozku obou savců. Odpovědí (alespoň částečně) poskytl dva roky starý výzkum, který zároveň posloužil jako vynikající ilustrace toho, proč je to s mezidruhovým poměřováním inteligence složité. A dokonce i to, proč inteligence není automatickou výhodou. 

Konec klimatických změn sice není nemožný, ale současná situace je stále zoufalejší. Podle nové analýzy se bez okamžité a drastické akce v globálním měřítku může stát oteplování Země do roku 2050 existenční hrozbou pro lidstvo, kterou už nepůjde zvrátit. Pokud v příštích 30 letech nenastolíme potřebná opatření, naše planeta se oteplí o tři stupně Celsia, což povede ke zhroucení lidské civilizace, jak ji známe.

Současné připomínání historické mise Apolla 11 častokrát doprovází nářky nad tím, že se člověk od roku 1972 na povrch Měsíce stále nevrátil. Není to mnohdy stoprocentní pravda - automatické sondy vyrobené lidskou rukou přistávají na Měsíci stále. Je ale pravdou, že bota astronautova má zatím smůlu. V minulosti se však objevilo hned několik významných nápadů, jak na Apollo navázat. Žádný z nich nakonec nevyšel - ale právě to nejlépe ilustruje, proč je trvalejší návrat na Měsíc velmi náročný podnik! 

Hormon adrenalin má v lidském těle nezastupitelné místo. Díky němu zvládáme stresové situace, překonáváme strach a nebezpečí. Jindy ho zase vyhledáváme dobrovolně, například při provozování extrémních sportů nebo sledování hororů. V každém případě ale platí všeho s mírou. Adrenalin se totiž vyplavuje i při psychickém stresu, a pokud s ním bojujeme dlouhodobě, zaděláváme si na řadu zdravotních problémů.

Svět si bude v noci ze soboty na neděli připomínat padesáté výročí historického prvního pilotovaného přistání na Měsíci. Konspirační teoretikové zmíní, proč posádka na Měsíc nikdy neletěla, a přesto tu objevila mimozemšťany, nadšenci do kosmonautiky zase uroní slzu nad skutečností, že poslední lidská mise k Měsíci přistála v roce 1972. Apollo 11 působí - i přes přísliby budoucích let kosmonautiky - jako vzpomínka na zašlou slávu a prestiž letů do vesmíru. Skutečnost však nemůže být odlišnější.

Průměrná inteligence celosvětově klesá, jak dokládá řada studií. Hloupneme, anebo se jen více přizpůsobujeme prostředí?