věda a poznání

Snímky katedrály Notre-Dame v plamenech zasáhly celý svět. Krása mizející pod šlehajícími plameny. Hořící katedrála jako obraz oteplující se planety. V té zkáze však vysvitla naděje. Včely, chované v chrámu, se do jedné zachránily. Odolaly požáru, který měnil dřevo na uhel a pevný kov v horoucí lávu. Hospodaření člověka by však včely už dlouho přežít nemusely.

Jakoby nestačilo, že letošní rok začal přistáním čínské sondy na odvrácené straně Měsíce a že si v nejbližších dnech budeme připomínat padesáté výročí letu Apolla 11 - také Indie se rozhodla, že Měsíc je jejím příštím cílem. Půjde-li vše podle plánu, v neděli před půlnocí našeho času se pokusí vyslat k Měsíci svou první povrchovou sondu Chandrayaan-2. Ta by následně po dvouměsíčním letu mohla přistát u jižního pólu Měsíce 6. září tohoto roku. Jde o další ukázku stále vyššího zájmu o naši nejbližší přirozenou oběžnici.

Pravidelný stres patří k životu v moderní civilizaci jako slunce a měsíc. Mnozí lidí se s tím naučili žít, nikoliv nadarmo však v důsledku přemíry stresu stoupá i spotřeba antidepresiv, alkoholu či jiných drog. Vysokou daň, jakou člověk platí za stres, jsme však doposud zřejmě stále přesně nevyčíslili. Nová studie naznačuje, že stres negativně ovlivňuje i střevní mikrobiotu - a ta zase naopak negativně ovlivňuje imunitní systém. Situace může zřejmě vést až k autoimunitnímu onemocnění. 

Ačkoliv první "skutečné" civilizace přišly zhruba před šesti tisíc lety, o celé tři a půl milénia dříve se uprostřed dnešního Turecka rozkládal jejich zdatný předchůdce. Těžko dnes soudit, co přimělo první zemědělce v Anatolii před 9000 lety založit osadu dnes zvanou Çatal Höyük. Snad to byla obrana jejich sídla před nájezdy. Snad i snaha o jistou silnější pospolitost. Na každý pád lze Çatal Höyük považovat za jedno z prvních, ne-li přímo první (dnes známé) "protoměsto". Nová studie naznačuje, jak se tu místním žilo - a proč Catal Höyük předznamenal problémy měst tisíce let po něm. 

Příští letní olympiáda bude zřejmě nebývalou přehlídkou mnoha futuristických a vyspělých technologií. Japonsko tak chce znovu světu ukázat, že je centrem technologických inovací prvního řádu. Sice není zaručeno, že úplně všechny budou plně připravené k datu zahájení olympiády v Tokiu, avšak japonské firmy ve spolupráci s japonskými vládními institucemi a univerzitami na nich intenzivně pracují a je zde velká šance, že tyto technologie změní Japonsko dříve nebo později velmi podstatným způsobem.

Vztah mezi střevní mikroflórou a mozkem je zřejmě mnohem provázanější, než by se mohlo zdát. Vědci už prokázali, že úprava jídelníčku může například pomoci části pacientů s úzkostmi. Nedávná studie ukázala, že regulace a cílená výměna střevní mikrobioty může výrazně zlepšit symptomy autismu. 

Péče o duševní hygienu měla v minulosti mnohdy pramalou pověst, čím více však lidstvo pracuje a hekticky žije ve městech, tím více se mentální zdraví dostává do popředí. Polovina obyvatel světa dnes žije v rozsáhlých urbanizovaných aglomeracích. Do roku 2050 to nejspíše budou již dvě třetiny. Drtivou většinu historie však lidé takto pohromadě nebyli - a naše přirozená touha po přírodě tak dílem zvyšuje i depresi obyvatel měst. Kolik času by však bylo třeba mimo běžný vzhled velkoměsta strávit?

Co je na slavnostní zahájení olympiády lepší než ohňostroj? Meteorický déšť, padající z vesmíru. A co je ještě lepší než přírodní meteorický déšť? Člověkem vyrobený meteorický déšť "na zakázku", navedený přímo k určenému místu pozorování. Letní olympiáda v Tokiu bude pro Japonsko kromě svátku sportu i jedinečnou příležitostí světu předvést, jakých pokroků na poli technologií země dosáhla.