věda a poznání

Ubývající čárky nebo procenta na baterii telefonu vyvolává hrůzu ve stále větším počtu lidí. Pro strach z odloučení od mobilního telefonu, který za panikou stojí, dokonce už odborníci vymysleli nový název - "nomofobie". Mezi hlavní příznaky patří neustálé hledání zásuvky k dobití telefonu, všude a za všech okolností. Třeba i v divadle mezi kulisami.

Účel světí prostředky, už je na koni, vystál důlek, vedli válku – to vše je součástí frazeologie, tedy ustálených spojení, která používáme dnes a denně, aniž bychom si to vůbec uvědomovali. A tak si také nevšímáme, že některé výrazy zanikají, jiné se naopak objevují. Právě na frazeologii je přitom mimořádně patrné, nakolik je jazyk živoucím organismem, který se v čase vyvíjí a mění. Fascinující svět plný úchvatných frází střeží mág české frazeologie, lexikografie – živoucí legenda české jazykovědy František Čermák. 

Nová dieta založená na půstu prý prodlužuje život až o deset let a bez zdravotních komplikací. Ten, kdo bych chtěl vyzkoušet tento způsob shazování přebytečných kil, musí počítat s nízkým příjmem proteinů a žádným cukrem. 

Lze věřit snům, které předpovídají budoucnost? Tuhle otázku se pokusila rozlousknout neuroložka Isabelle Arnulfová. Se svým týmem se zaměřila na studenty, kterým se před důležitou zkouškou zdálo, že ji neudělají. Jaký byl nakonec výsledek? 

Jak bude vypadat pracovní den v roce 2040? Přestože světové problémy dneška budou i za 25 let součástí každodenního života, v globálu se život roku 2040 bude značně od toho současného lišit. Samořídící auta, chytré kanceláře, drony a roboti a kavárny se speciální nabídkou "bez připojení k internetu". A to vše prakticky jen za pár let. Otázkou je, zda jsme připraveni žít 24/7 v online světě. 

Sedavé zaměstnání a absence pohybu ve volnu má rozsáhlé zdravotní dopady a dokonce může vyvolávat úzkostné stavy, jak zjistili vědci. Odborníci zkoumali, jak aktivita s nízkou spotřebou energie (tedy sezení) souvisí s emotivním rozpoložením. A jejich závěry by se neměly brát na lehkou váhu. 

Pravidla, pravidla a znovu samá pravidla… Nejen děti vnímají pravidla jen jako omezení přirozeného chování. Pravidla přitom ovlivňují náš život mnohem víc a hlavně překvapivěji, než to na první pohled vypadá. Logické myšlení, logické hry, logika ve všech svých podobách nás obklopuje prakticky neustále. Jak se ale běžné pojetí logiky liší od logiky jako vědy? Zeptali jsme se toho nejpovolanějšího - velkého popularizátora filosofie, autora knihy Člověk a pravidla a vedoucího oddělení logiky Filosofického ústavu AV ČR prof. Jaroslava Peregrina.

Neandrtálci a moderní lidé měli v Evropě společné potomky. Vyplývá to z analýzy DNA, kterou provedli vědci ze vzorku ze 40 tisíc let staré čelistní kosti, kterou objevili v Rumunsku. Doposud se totiž podařilo prokázat páření mezi Neandrtálci a moderními lidmi jen v oblasti Blízkého východu.