Výbuch bomby nastražené ve vozidle si v turecké metropoli Ankara vyžádal nejméně 28 mrtvých a 61 zraněných. Útok cílil podle místního guvernéra Mehmeta Kilicera na vojenskou kolonu. 

Myslíte, že islamisté sebe vnímají jako ztělesnění zla nebo psychopatické zrůdy? Nemůžete být dál od pravdy. Ozbrojenci sebe považují za oběti nespravedlivé společnosti, upozorňují experti. 

Můžou teroristé použít biologickou nebo chemickou zbraň? Má se Evropa bát? A co naše bezpečnostní opatření, dokážou nás ochránit? Na otázky odpovídá mjr. Ing. Radek MALINA z 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany v Liberci.

I sebevětší smutek musí jednou skončit a nejinak je tomu i v případě francouzské metropole, kterou před měsícem otřásla série teroristických útoků na "černý pátek". Před klubem Bataclan, v místě nejkrvavějšího masakru, se už začaly odklízet květiny, které tam pietně nanosili nejen Pařížané. Pracují tam přitom nejen úklidové čety, ale i archiváři sbírající četné vzkazy a obrázky.

Afričtí islamisté, kteří se hlásí k Al-Káidě, zaútočili na hotel Radisson Blu v malijském Bamaku a zajali tam 170 lidí. Vojáci vzali budovu ztečí. Během zásahu tam našli nejméně 27 mrtvých. Čeští vojáci, kteří působí v Mali, jsou v pořádku. 

Zlaté časy plastických trhavin a podomácku vyrobených bomb jsou pryč. Teroristé teď dávají přednost střelným zbraním, jak se ukázalo už při útocích v Paříži na počátku letošního roku a potvrdil to i páteční masakr ve francouzské metropoli. Nitky jeho vyšetřování přitom vedou mimo jiné i do Belgie, která se za poslední roky proměnila v metropoli nelegálního obchodu se zbraněmi. Proč zrovna Belgie?

Za pařížským útokem údajně stála teroristická buňka vedená Belgičanem marockého původu Abdelhamidem Abaaoudem. Ten byl letos v létě v nepřítomnosti odsouzen na 20 let za verbování muslimských radikálů pro boj v Sýrii, kde nyní pravděpodobně i pobývá. Policie zároveň oznámila jména dalších útočníků, mimo jiné osmadvacetiletého Samyho Amimoura narozeného v Paříži, který útočil během koncertu.

Jsme lidi druhé kategorie? Proč svět nezajímají naše životy, ptají se Libanonci na sociálních sítích. Téměř ihned po pátečních atentátech Facebook uvolnil aplikaci umožňující překrýt si profilovou fotografii francouzskou vlajkou. Libanonská (a desítky dalších) chybí.