Turecko

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan musel za dvě desetiletí u moci překonat řadu politických krizí - hromadné protesty, obvinění z korupce, pokus o státní převrat v roce 2016 a příchod velkého počtu uprchlíků ze Sýrie zmítané občanskou válkou. V současnosti jsou lidé a ekonomika v Turecku pod tlakem kvůli velmi vysoké inflaci a mnozí se stále snaží vzpamatovat z únorového ničivého zemětřesení, jehož dopady ještě zhoršila pomalá vládní reakce. Erdogan, populistický politik s rostoucími autoritářskými sklony, se však dostal do druhého kola prezidentských voleb a jen o vlásek mu uniklo zvolení již v prvním kole. Čím si vysvětlit politickou dlouhověkost a širokou podporu tureckého prezidenta, ptá se agentura AP.

Sultánův rozkaz zněl jasně: dobýt pevnost svatojánských rytířů na Maltě. Osmani to ale před 458 lety nezvládli ani s mnohonásobnou přesilou a dobytí křesťanského západního Středomoří se nekonalo.

V Turecku se uskuteční druhé kolo prezidentských voleb, protože žádný z kandidátů nezískal v neděli přes 50 procent hlasů. Oznámil to dnes nejvyšší volební úřad. Podle oficiálních výsledků současný prezident Recep Tayyip Erdogan vyhrál první kolo se 49,5 procenta hlasů, opoziční kandidát Kemal Kiliçdaroglu dostal 44,9 procenta hlasů. Třetí kandidát Sinan Ogan, který do druhého kola nepostupuje, dostal 5,2 procenta hlasů. Turci se k urnám vrátí v neděli 28. května.

V Turecku panuje nejistota ohledně výsledku prezidentských voleb. Podle některých agentur v nich vede s výrazným náskokem nynější prezident Recep Tayyip Erdogan. Opozice ale tvrdí, že je v čele její kandidát Kemal Kiliçdaroglu. Podle zdrojů z obou táborů, se kterými mluvila agentura Reuters, je pravděpodobné, že nikdo nezíská přes 50 procent hlasů a bude nutné druhé kolo. Podle stanice BBC se stále čeká na prohlášení nejvyššího volebního orgánu YSK, které se čeká v příštích hodinách.

Turecko v neděli čekají prezidentské a parlamentní volby, které by mohly ukončit dvacetiletou vládu autoritářského lídra Recepa Tayyipa Erdogana. O vítězství ho mohou připravit ekonomické problémy, s nimiž se v posledních letech tato 85milionová země potýká, zejména rekordní inflace a růst životních nákladů obyvatel.

Existuje vůbec něco jako spravedlivá vražda? A může být pomsta legitimním motivem násilného činu? O tom rozhodoval soud, když přesně před 102 lety zastřelil atentátník za bílého dne na berlínské ulici strůjce arménské genocidy.

Zemětřesení, které 6. února postihlo jihovýchod Turecka a severozápad sousední Sýrie, si vyžádalo podle posledních údajů přes 41 000 obětí. Čeští záchranáři v tureckém Adiyamanu vyprostili ze sutin po zemětřesení zatím 77 mrtvých. Ve středu zůstávalo na místě podle systému operací týmů USAR (Urban Search and Rescue) šest mezinárodních skupin.

Nejméně 25 000 mrtvých už si podle poslední bilance vyžádalo pondělní zemětřesení v Turecku a Sýrii. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan aktualizoval bilanci své země na 21 848 obětí, informace ze Sýrie hovoří o 3553 mrtvých. Zraněných jsou v obou zemích desetitisíce, počet evakuovaných se blíží sto tisícům. Na návštěvě postižené oblasti Erdogan prohlásil, že vláda podnikne rázné kroky proti lidem, kteří se podílejí na rabování a dalších zločinech v zasažených místech.