turecká politika

Dohoda Evropské unie s Tureckem ohledně uprchlíků byla od začátku až příliš křehká a hlavní trumf držela v ruce Ankara. Její vztahy s Bruselem jsou v posledních týdnech ale vyhrocenější, než kdy dřív a nad smlouvou visí otazník. Není tak vyloučené, že Turci prolomí svou "migrační hráz" a nechají uprchlíky zase proudit do Evropy. 

Šli byste do války za tureckého sultána? Při této otázce si nejspíš poklepete prstem na čelo. Jistě, zní hloupě, ale hloupá není. Turecko je naším spojencem.

V Turecku platí od čtvrtka výjimečný stav. Zvláštní režim, který bude trvat tři měsíce, vyhlásil ve středu prezident Recep Tayyip Erdogan, parlament ho později schválil. Zvláštní režim umožní vládě ještě tvrději zasáhnout proti účastníkům nezdařeného pokusu o převrat a jejich stoupencům.

Turecko se ani nestačilo vzpamatovat z pokusu o vojenský převrat a prezident Recep Tayyip Erdogan už měl jasno, kdo za ním stojí - Fethullah Gülen, islámský klerik pobývající v americké Pensylvánii a muž nazvaný bývalým americkým velvyslancem "druhým nejmocnějším Turkem". Gülen je zároveň zakladatelem globálního hnutí Hizmet ("Služba"), podle názoru prezidenta a jeho strany AKP jakési rakovinové struktury rozežírající celé Turecko zevnitř.

V bunkrech letecké základny v tureckém Incirliku mají Američané několik desítek vodíkových bomb, což je čtvrtina celého jaderného arzenálu Severoatlantické aliance. Největší úložiště jaderných zbraní NATO je pod přísným dohledem aliančních vojáků. Jak těžké by bylo zmocnit se jich v případě dalšího pokusu o převrat?

Co je menší zlo? Nesmlouvavá vojenská diktatura, nebo tuhý náboženský režim? Turci zvolili druhou možnost.

Co vyprovokovalo tureckou armádu k pokusu o převrat. A proč se jí nepodařilo svrhnout vůdce Recepa Tayyipa Erdogana?

Pokus o převrat turecké armádě nevyšel. Vyžádal si stovky mrtvých a na 1,5 tisíce zraněných. Vládní síly pozatýkaly téměř tři tisíce vojáků.