Květiny se kladou pod symbol boje za svobodu a demokracii. Řečníci vyzdvihují odkaz národního hrdiny a historici zpřesňují dějinné momenty. Možná ale, že 48 let od sebeupálení Jana Palacha potřebujeme méně interpretovat, a více vnímat. 

V uplynulých dnech jsme vstoupili do roku, který má na konci sedmnáctku. Právě před sto lety, kdy probíhala první světová válka, postihla Rusko a celý svět velká pohroma. V Petrohradu provedli bolševici, vedeni Vladimírem Iljičem Uljanovem-Leninem, Lvem Davidovičem Bronštejnem-Trockým a dalšími "revolucionáři", převrat, později nabubřele nazývaný jako Velká říjnová socialistická revoluce.

O existenci spolku s názvem Český svaz bojovníků za svobodu dnes ví snad už každý. Není to ovšem ani tak díky jeho činnosti, jako spíše kvůli lidem, kteří jsou v jeho čele. Spolek totiž vedou agenti minulého režimu. Organizaci naopak opouštějí ti, jejichž zásluhy o vlast jsou nezpochybnitelné.

Migrační krize je v českém a celoevropském diskurzu spojena především se Sýrií. Migranti z Afriky jsou paušálně považováni za ekonomické a tím pádem jsou také odsouzeni k deportaci. Jenže o utečencích z téměř neznámé Eritrei, kde vládne brutální totalita severokorejského ladění, to rozhodně neplatí. A přestože má maličká Eritrea pouze šest milionů obyvatel, krutovláda z nich učinila druhé nejčastější žadatele o azyl na evropském kontinentě.

Velkolepé oslavy 70. výročí založení Korejské strany práce připomněly světu, jak dlouho si neví rady s režimem v Severní Koreji. Z původního strachu, který převažoval po konci studené války, se vztah Západu k jednomu z posledních totalitních států na světě proměnil ve směs ignorace, nenávisti a výsměchu.  

Před čtyřiadvaceti lety zatkli sovětští zastánci tvrdé linie Michaila Gorbačova. Zavedli stanné právo a doufali, že se jim tak podaří zastavit příchod demokracie. V reakci na to se v ulicích Moskvy objevily miliony demonstrantů a to jenom urychlilo pád Sovětského svazu.  Svět dneška jakoby se ovšem pomalu začal vracet do dob, ve kterých vládly autoritativní režimy. Co za touto proměnou stojí? 

Bývalého velitele jedné z nejhorších komunistických věznic v Rumunsku Alexandra Visinescua poslal soud na 20 let do vězení. V procesu, který je označován za "rumunský Norimberk", je Visinescu viněn ze smrti 12 politických vězňů a z mučení vězněných. Nyní má desetidenní lhůtu na odvolání. 

Ostatky vyjmuté loni z hromadného hrobu na hřbitově v pražských Ďáblicích skutečně patří umučenému knězi Josefu Toufarovi, jak prokázalo zkoumání. Urnu s ostatky teď dostane Toufarova rodina. V neděli se bude konat pohřeb v Číhošti na Havlíčkobrodsku, kam si pro kněze kdysi přijela Státní bezpečnost (StB).