Srbsko

Jde o odvážný krok, nebo o chladný kalkul? Srbský prezident Aleksandar Vučić pověřil sestavením nového kabinetu nezávislou 41letou finanční expertku Anu Brnabičovou. Ta by se tak mohla stát nejen první premiérkou v dějinách země, ale navíc první šéfkou srbské vlády, která se otevřeně hlásí k homosexuální orientaci. Některé místní bulvární deníky hovoří dokonce o revoluci v srbských dějinách.

Aleksandar Vučić se stane novým srbským prezidentem. Současný premiér ve volbách získal podle agentury Ipsos 55 procent hlasů. I když byla prognóza sestavená po sečtení 90 procent hlasů, Vučić už se prohlásil za vítěze.

Také Slováci řeší skandál s nelegálním zaměstnáváním pracovníků ze zahraničí - v jejich případě Srbů. Tamní ministr práce a sociálních věcí Ján Richter se v pondělí kvůli tomu sešel se svým srbským kolegou Aleksandrem Vulinem. Na řešení tohoto problému chce Bratislava spolupracovat s dalšími zeměmi včetně Česka. Na našem území přitom před několika dny zadržela cizinecká policie přes 80 cizinců zaměstnaných přes pracovní agenturu firmou Rohlik.cz. 

Přesně před rokem byly uzavřeny makedonské hranice. Následná dohoda Evropské unie s Tureckem rázně ukončila směřování blízkovýchodních uprchlíků přes Balkán dále do zemí EU. V době dohody ale těmito zeměmi právě procházelo na 70 tisíc lidí, kteří jsou dnes v regionu uzamčeni v přetížených uprchlických táborech bez jakékoliv perspektivy na politické řešení. Taková situace může nakonec vést i k jejich radikalizaci. Server Hlídací Pes přináší rozhovor s Dalimilem Petrilákem, analytikem nevládní organizace Pomáháme lidem na útěku, která dlouhodobě působí jako humanitární organizace v srbských uprchlických táborech.

Pamatujete si na auta legendární jugoslávské automobilky Zastava? Nevyrábějí se už léta, pro řadu Srbů jsou ale symbolem "lepších časů". Když srbský soud nechal minulý týden pověsit "zámek na bráně" továrny, uzavřel tak jednu velkou kapitolu v životě země a Srbové s bolestí zamáčkly slzu nad minulostí, která tak definitivně skončila. 

Bývalý politický vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžič stráví 40 let ve vězení, mimo jiné za genocidu v souvislosti se srebrenickým masakrem. Odsoudil ho k nim Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY), který ho uznal vinným v deseti z jedenácti bodů obžaloby. Rozsudek není pravomocný, Karadžič se plánuje odvolat.

Sto tisíc mrtvých a statisíce lidí, kteří museli opustit své domovy. Bosenská válka v 90. letech trvala sice "jen" tři a půl roku, ale byla nejkrvavějším konfliktem doprovázejícím rozpad tehdejší Jugoslávie. Zbraně utichly až 21. listopadu 1995 po vyjednání mírové dohody v americkém Daytonu a jejím podepsání 14. prosince. Za svou roli v konfliktu si trest odpykala jen Biljana Plavšičová, která se na jaře 1992, když vyhlásili bosenští Srbové vlastní stát, stala se jeho druhým nejvyšším představitelem po prezidentovi Radovanu Karadžičovi. Ten na soud teprve čeká, například Slobodan Milošević se ale rozsudku za genocidu a válečné zločiny nedočkal, zemřel před jeho vynesením. 

Čeští fotbalisté si v přípravném utkání před mistrovstvím Evropy poradili se Srbskem 4:1 a poprvé pod trenérem Pavlem Vrbou tak vyhráli nesoutěžní utkání. Jeden ze čtyř gólů českého výběru vstřelil reprezentační nováček Ondřej Zahustel.