Srbsko

Konečný rozsudek nad Radovanem Karadžičem zazní 20. března. Bývalý předák bosenský Srbů byl v roce 2016 odsouzen ke 40 letům vězení za genocidu ve Srebrenici, pronásledování Bosňáků a Chorvatů v Bosně, terorizování obyvatel Sarajeva a za braní příslušníků mírových sil OSN jako rukojmí. Ihned se však odvolal. To, jak se mu podařilo tak dlouho unikat spravedlnosti, není stále jasné.

V Srbsku počátkem loňského prosince vypukly demonstrace - spouštěčem byl útok na opozičního politika. Reportérka rakouského deníku Der Standard hovořila s některými účastníky zatím posledního nedělního protestu. Dotyční měli různé důvody pro protest, jedno je však spojuje  - chtějí vzít věci do vlastních rukou. To je podle deníku výrazem politického zrání.

Třeskutý mráz štípe na tvářích i v nose už jen při pohledu na ledovou nádheru. Přesto to stojí za to. 

Čína čelila dlouhodobé kritice kvůli provozu svých uhelných elektráren, které značně přispívají k růstu emisí skleníkových plynů. Nyní ekologové tvrdí, že Čína podporuje desítky projektů těchto elektráren i daleko za svými hranicemi.

Kosovo bude mít vlastní armádu s lehkou výzbrojí čítající pět tisíc aktivních vojáků a další tři tisíce záložníků, poslanci velkou většinou schválili transformaci Kosovských bezpečnostních sil (KSF). Srbsko, na kterém kosovští Albánci před deseti lety jednostranně vyhlásili nezávislost, se bojí etnických čistek na severu země. NATO se bojí stupňování napětí a ohrožení míru v regionu.

Šestice západobalkánských zemí se přijetí do Evropské unie jen tak nedočká. Dlouhodobé námluvy totiž pořád nemají jasné termíny pro jejich integraci ani po dnešní schůzi šéfů států a vlád zemí Unie v bulharské Sofii, která se věnovala právě rozvíjení a prohlubování vztahů s Balkánem. Za to se EU dočkala kritiky ze strany visegrádské čtyřky (V4). Podle českého premiéra Andreje Babiše je jejich brzký vstup větší zárukou bezpečnější Evropy.

Uprostřed všech těch hrůz přišla konečně také jednou dobrá zpráva: Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) minulý týden ve středu v Haagu odsoudil k doživotnímu vězení bývalého vrchního velitele bosenskosrbských jednotek generála Ratka Mladiče. Poté, co už někdejší politický vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžić dostal čtyřicet let, dostihl nyní spravedlivý trest i druhého z obou mužů, kteří nesou hlavní odpovědnost za srbské zločiny za války v Bosně v letech 1992 až 1995.

Celkem 600 let vězení a tři doživotí, taková je hromadná bilance trestů 43 odsouzených bývalých příslušníků bosenskosrbské policie a armády za zločiny spáchané ve východobosenském městě Srebrenica během masakru 8 tisíc lidí mezi 11. a 22. červencem 1995. Někteří odsouzení si své tresty už odpykali a jsou na svobodě. A jejich nové životy i ochrany, které se jim dostává, vadí pozůstalým obětí, píše bosenský portál Detektor.ba. Některé totiž stále potkávají.