Srbsko

Před plánovaným odletem prezidenta Miloše Zemana na návštěvu Srbska se v českém politickém zákulisí odehrála zajímavá debata – mezi ministrem zahraničí a ministrem vnitra. O to, zda znovu podpořit snahu samostatného Kosova o členství v mezinárodní policejní organizaci Interpol, nebo zda oficiální dopis pozdržet, či jej dokonce vůbec neodeslat, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes.

Příští týden v úterý odletí vládní speciál s prezidentem Milošem Zemanem do Srbska. Hlavu státu budou na oficiální návštěvě doprovázet hned čtyři ministři a také skupina asi padesáti podnikatelů. Srbsko je politicky a ekonomicky zajímavá země nejen pro Česko. Potkávají se tam zájmy řady dalších zemí včetně Ruska a Číny, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

Konečný rozsudek nad Radovanem Karadžičem zazní 20. března. Bývalý předák bosenský Srbů byl v roce 2016 odsouzen ke 40 letům vězení za genocidu ve Srebrenici, pronásledování Bosňáků a Chorvatů v Bosně, terorizování obyvatel Sarajeva a za braní příslušníků mírových sil OSN jako rukojmí. Ihned se však odvolal. To, jak se mu podařilo tak dlouho unikat spravedlnosti, není stále jasné.

V Srbsku počátkem loňského prosince vypukly demonstrace - spouštěčem byl útok na opozičního politika. Reportérka rakouského deníku Der Standard hovořila s některými účastníky zatím posledního nedělního protestu. Dotyční měli různé důvody pro protest, jedno je však spojuje  - chtějí vzít věci do vlastních rukou. To je podle deníku výrazem politického zrání.

Třeskutý mráz štípe na tvářích i v nose už jen při pohledu na ledovou nádheru. Přesto to stojí za to. 

Čína čelila dlouhodobé kritice kvůli provozu svých uhelných elektráren, které značně přispívají k růstu emisí skleníkových plynů. Nyní ekologové tvrdí, že Čína podporuje desítky projektů těchto elektráren i daleko za svými hranicemi.

Kosovo bude mít vlastní armádu s lehkou výzbrojí čítající pět tisíc aktivních vojáků a další tři tisíce záložníků, poslanci velkou většinou schválili transformaci Kosovských bezpečnostních sil (KSF). Srbsko, na kterém kosovští Albánci před deseti lety jednostranně vyhlásili nezávislost, se bojí etnických čistek na severu země. NATO se bojí stupňování napětí a ohrožení míru v regionu.

Šestice západobalkánských zemí se přijetí do Evropské unie jen tak nedočká. Dlouhodobé námluvy totiž pořád nemají jasné termíny pro jejich integraci ani po dnešní schůzi šéfů států a vlád zemí Unie v bulharské Sofii, která se věnovala právě rozvíjení a prohlubování vztahů s Balkánem. Za to se EU dočkala kritiky ze strany visegrádské čtyřky (V4). Podle českého premiéra Andreje Babiše je jejich brzký vstup větší zárukou bezpečnější Evropy.