sociální sítě

Sociální sítě v posledních dnech doslova zaplavily příspěvky označené hashtagem #Metoo, které mají upozornit na to, že i v naší společnosti 21. století představuje sexuální násilí a obtěžování stále aktuální problém, se kterým se denně setkává řada lidí. Otázkou je, co si z kampaně nakonec skutečně odneseme.

Americká internetová společnost Google poprvé našla důkazy o tom, že Rusové se pokusili využít její komunikační platformy k vměšování do amerických prezidentských voleb v roce 2016. Napsal to v pondělí list The Washington Post. Desetitisíce dolarů prý utratili ruští agenti za inzeráty šířící dezinformace.

Sociálním sítím, které nebudou důsledně mazat protiprávní obsah, bude v Německu hrozit pokuta až 50 milionů eur, což je asi 1,31 miliardy korun. Návrh zákona v pátek jasnou většinou schválil Spolkový sněm. Norma má ale i řadu kritiků, kteří se obávají, že by mohla ohrozit svobodu slova.

Ukrajina v úterý zablokovala na svém území přístup k řadě populárních internetových služeb, nabízených ruskými firmami. Stalo se tak v rámci nových sankcí proti Rusku, které Kyjev obviňuje z podpory separatistů v Donbasu na východě země. Kreml pohrozil, že si to nenechá líbit. 

Je to jako když Donald Trump jezdí po Spojených státech a sbírá hlasy voličů? Nebo to spíš připomíná běh Forresta Gumpa? Anebo je to něco v duchu klasického Vodňanského "Královna Alžběta beseduje s traktoristy"? Je to první krok k nenápadnému přechodu do vysoké (a možná i té nejvyšší) politiky, snaha na sebe upozornit, anebo touha pochopit svět, upřímný pokus být blíže lidem, prohodit s nimi pár slov a ukázat jim, že je jedním z nich? Možná od všeho trochu, Každopádně ale zakladatel a šéf Facebooku Mark Zuckerberg poctivě plní své novoroční předsevzetí, které oznámil 3. ledna: projíždí všech padesát států USA a setkává se s lidmi.

Všichni vědí, že na internetu často plýtvají časem na sociálních sítích a že jsou na svých chytrých telefonech závislí. Představa, že bychom se měli na pár hodin odpojit, v nás vzbuzuje abstinenční příznaky. Vědci pro to už mají dokonce i termín: digitální úzkost.

Případ německo-tureckého novináře Denize Yücela znovu jasně ukázal, že novinařina prostě je a bude rizikové zaměstnání. Nemusí přitom jít rovnou o reportáže z válečného pole, investigativní práci či působení v zemi, kde svobodě tisku moc nepřejí. Rizika číhají na novináře i tam, kde svoboda patří k nejvyšším hodnotám a kde jí je zdánlivě ažaž.

Těžko říct, jestli se Donaldovi Trumpovi podaří nebo nepodaří učinit Ameriku opět velkou, ale jednu věc je třeba mu přičíst k dobru už teď: mezi lidmi oživil zájem o americké dějiny a poučení, jaká si z nich můžeme vzít. Podle historiků lidé hledají příklady z minulosti, aby našli nějaké vysvětlení toho, čeho jsou po nástupu nového prezidenta svědky.