"Svoboda vyjadřování má v naší živé demokracii obrovský význam. I urážlivá a odpudivá vyjádření a dokonce i lež mohou spadat pod svobodu slova. Svoboda vyjadřování ale končí tam, kde začíná trestní právo," řekl už dříve ke svému návrhu ministr spravedlnosti Heiko Maas (SPD), podle něhož tato svoboda nekryje podněcování k nenávisti nebo pomluvy.

Dosavadní snahy provozovatelů sociálních sítí, jako je Facebook nebo Twitter, nebyly podle Maase v tomto ohledu dostatečné. Facebook podle něj maže 39 procent protiprávního obsahu, který mu nahlásí uživatelé, Twitter dokonce pouhé jedno procento. Že to jde i jinak, dokazuje podle ministra spravedlnosti společnost Google, která na platformě YouTube maže 90 procent videí, která porušují německé zákony.

V pátek schválený návrh počítá s tím, že sociální sítě budou muset dodržovat závazné standardy. Ty mají všem uživatelům umožnit jednoduše a kdykoli nahlásit obsah, který je v rozporu se zákonem. Sociální sítě musí takové stížnosti okamžitě přezkoumat a zjevně protiprávní příspěvky do 24 hodin smazat. V nejasných případech mají na posouzení sedm dní, výjimečně i více. Sociální sítě mají také možnost nechat sporné případy posoudit speciální platformu, kterou mohou společně zřídit.

Firmám, které se pravidly nebudou řídit, hrozí dvojí trest. Jednak pokuta až pět milionů eur (131 milionů korun) pro osobu zodpovědnou za vyřizování stížností na protiprávní obsah, jednak pokuta až 50 milionů eur pro celou společnost. Každá sociální síť, ať už je její sídlo v jakékoli zemi, přitom bude muset mít v Německu zodpovědnou osobu, na níž se bude možné obrátit.

Kritici zákona, podle něhož se firmy musí řídit od 1. ledna příštího roku, se obávají, že povede k přehnanému mazání příspěvků na sociálních sítích, což by podle nich mohlo ohrozit svobodu slova. Není proto vyloučena stížnost k ústavnímu soudu.