Slovensko

Před čtvrtstoletím skončilo Československo. Co kdyby však společný stát Čechů a Slováků nezanikl? Jak bychom žili, byli?

Prezident Miloš Zeman se při úterní návštěvě Slovenska vyslovil pro otevření Českého domu v Bratislavě, na tiskové konferenci po schůzce se svým slovenským kolegou Andrejem Kiskou také vyjádřil přesvědčení, že vztahy mezi ČR a Slovenskem ani v budoucnu nebudou zatěžovat vážnější problémy. Při návštěvě však také zkritizoval nedávné výroky šéfa německé sociální demokracie Martina Schulze. 

Češi a Slováci před čtvrtstoletím rozpustili společnou federaci. Do osmi let by však společně mohli spadnout do jiné. Za předpokladu, že se vyplní plány císaře Schulze.

Nynější vztahy mezi Čechy a Slováky jsou výjimečně dobré, a to i díky existenci obou národních států. Rozpad Československa před čtvrtstoletím byl nevyhnutelný, protože mezi Čechy a Slováky bylo napětí dlouhodobě. V debatě v budově někdejšího Federálního shromáždění se na tom shodli tehdejší předsedové české a slovenské vlády Václav Klaus a Vladimír Mečiar.

Slovenská armáda na nařízení ministra obrany Petera Gajdoše provedla první kompletní kontrolu zásob munice od vzniku samostatné Slovenské republiky. Akce ukázala, že armádě chybí přes 200 tisíc kusů munice. Co se s vojenskými zásobami stalo, momentálně není jisté. Policie nadále prověřuje, zda byla munice odcizena, nebo se jedná o pochybení v evidenci.

Zapojení Slovenska do přípravy posílené evropské spolupráce v obraně (PESCO) ve středu schválila vláda premiéra Roberta Fica. K projektu se v říjnu přihlásila i česká vláda.

Nespokojenost s vlastním životem, frustrace z nezaměstnanosti i nízkých příjmů a zklamání, že na ně politici zapomněli… Některé z pocitů voličů, které vynesly na výsluní Mariana Kotlebu, nevyprchaly ani čtyři roky poté, co lídr krajně pravicové Lidové strany-Naše Slovensko (LSNS) vyhrál souboj o křeslo banskobystrického hejtmana. Má šanci svůj úspěch v sobotu zopakovat? 

Slovenský ústavní soud ve čtvrtek zrušil pravomocná rozhodnutí slovenského nejvyššího i krajského soudu, podle nichž šéf hnutí ANO Andrej Babiš je v archivních svazcích někdejší československé tajné policie StB veden jako její agent neoprávněně. Senát ústavního soudu tak vyhověl stížnosti Ústavu paměti národa (ÚPN), který se ohradil, že uvedené verdikty porušily jeho práva.